Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 161/13

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu V. D., právně zastoupeného JUDr. Milanem Jebavým, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha 2, Italská 1274/8, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. května 2012, č.j. -3679, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2012, sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ""), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla narušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v odstavci 2, v odstavci 2 a v odstavci 1d (dále jen ""), jakož i v odstavci 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. července 2010, č.j. -3237, byl stěžovatel společně s dalšími osobami shledán vinným ze spáchání zločinu obchodování s lidmi podle odstavce 2 písmene c) a odstavce 3 písmene a) , a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let do věznice s ostrahou; poškození byli odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních. K odvolání obžalovaných i státní zástupkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. , napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a věc vrátil nalézacímu soudu k novému řízení. Shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem byl stěžovatel společně s dalšími osobami shledán vinným ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle odstavce 2 písmene c) a odstavce 3 písmene a) trestního zákona, a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let do věznice s ostrahou; poškození byli odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obžalovaných i státní zástupkyně Vrchní soud v Praze napadeným usnesením zamítl.

V tomto postupu navrhovatel shledal zásah do svých zaručených práv, a proto se se svou stížností obrátil na Ústavní soud.

Ústavní soud při vědomí existence podání ústavní stížnosti dalšího z odsouzených a seznámen se skutečností, že ve věci bylo podáno dovolání státního zástupce a jednoho z odsouzených, přerušil řízení ve věci a vyčkal rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání. Dne 16. května 2014 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem Ústavnímu soudu doručeno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2014, č.j. -55, jímž byla k dovolání státního zástupce zrušena rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. května 2012, sp. zn. , a Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2012, sp. zn. ; byla zrušena další rozhodnutí na tato obsahově navazující; a věc byla přikázána Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby tento v potřebném rozsahu věc znovu projednal a rozhodl.

V projednávaném případě došlo, v důsledku opravného prostředku státního zástupce, k vrácení věci k dalšímu projednání před nalézacím soudem. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku na vyčerpání všech předchozích procesních prostředků, které právní řád navrhovateli k ochraně jeho práva poskytuje [( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "")], a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Podmínka uvedená v ustanovení odstavce 1 , tedy vyžaduje před podáním ústavní stížnosti využití všech možností, které mohou vést k požadované nápravě, a které zákony k ochraně práva poskytují ( ). Výjimkou je návrh na obnovu řízení a mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (, věta za středníkem, ).

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 2014

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka