Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 817/14

Ústavní soud rozhodl soudem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Slaviboje Kuchty, zastoupeného JUDr. Bohumilem Měšťánkem, advokátem, se sídlem Čs. Armády 34, Praha 6, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 860/2013-389 ze dne 25. 4. 2013, rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Co 109/2011-360 ze dne 24. 4. 2012, a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 37 C 15/2006-283 ze dne 13. 4. 2011, takto:

Ústavní stížnost stěžovatele proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -389 ze dne 25. 4. 2013, rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. -360 ze dne 24. 4. 2012 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -283 ze dne 13. 4. 2011, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. 5. 2014, se vylučuje k samostatnému řízení.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 4. 3. 2014 ústavní stížnost, která nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Stěžovatel byl proto přípisem ze dne 25. 3. 2014 vyzván k odstranění jejích vad, přičemž byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním vad. Protože přes uvedené poučení vady ve stanovené lhůtě neodstranil, usnesením Ústavního soudu č. j.

-16

ze dne 7. 5. 2014 byla ústavní stížnost podle ustanovení odmítnuta.

Dne 22. 5. 2014 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, sepsaná advokátem, brojící proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, která byla zaevidována ke spisové značce , pod níž je vedena ústavní stížnost odmítnutá usnesením ze dne 7. 5. 2014.

Za této procesní situace rozhodl Ústavní soud o vyčlenění ústavní stížnosti podané dne 22. 5. 2014 k samostatnému řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. května 2014

Jiří Zemánek, v. r.

soudce zpravodaj