Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1416/14

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem v právní věci stěžovatelky FFF Service, s. r. o., IČ: 28492102, se sídlem Krhanice čp. 22, zastoupené Mgr. Pavlem Hlavičkou, advokátem, Advokátní kancelář se sídlem K Dolům 1924/42, Praha 4, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014 č. j. 2 Cmo 445/2013-84 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2013 č. j. 52 Cm 49/2011-78, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze* jako účastníků řízení, takto:

______________________

*ve znění opravného usnesení ze dne 20. 5. 2014

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka napadla ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 4. 2014 shora označená usnesení Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze* s tím, že těmito rozhodnutími bylo porušeno ustanovení y a ustanovení d.

______________________

*ve znění opravného usnesení ze dne 20. 5. 2014

2. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Podle odst. 2 téhož ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovatelce vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

3. Z ústavní stížnosti a přiložených listin plyne, že usnesení odvolacího soudu bylo vydáno dne 7. 2. 2014, tedy již za účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - mj. i (citován výše). Stěžovatelka, přes existenci správného poučení v usnesení odvolacího soudu o možnosti podání dovolání k Nejvyššímu soudu, tvrdí, že proti usnesení odvolacího soudu není dovolání přípustné. K tomu však Ústavní soud odkazuje na právní úpravu dovolání po změně provedené již zmíněným zákonem, kdy v ustanovení (a ) jsou taxativně vymezené případy, kdy je dovolání nepřípustné; to však nespadá na nyní posuzovanou věc.

4. Nová úprava nepřípustnosti ústavní stížnosti reaguje na koncepční změnu přípustnosti dovolání v . Dosavadní konstrukce ustanovení mířila na dovolání podle dosavadního ustanovení Vzhledem k tomu, že se opouští dosavadní koncepce přípustnosti dovolání podle , která byla založena na diformitě, skryté diformitě a judikatorním přesahu rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně, dochází též ke změně podmínek přípustnosti ústavní stížnosti. Podle nově účinné právní úpravy musí stěžovatel vyčerpat všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to včetně mimořádného opravného prostředku - zde dovolání. Pokud tak neučiní, bude ústavní stížnost bez dalšího nepřípustná (srov. důvodovou zprávu k , čl. III., bod 6). Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti, nikoliv další "čtvrtou" přezkumnou instancí v rámci civilního, správního či trestního soudnictví.

5. Stěžovatelka dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podle dostupných informací nepodala, přičemž není možné hovořit ani o případné výjimce podle , b) . S ohledem na subsidiaritu ústavní stížnosti, zde spočívající v nevyčerpání mimořádného opravného prostředku (dovolání), dospěl Ústavní soud v této konkrétní věci k závěru, že o ní není oprávněn rozhodnout jinak, než ji pro nepřípustnost odmítnout [ , o Ústavním soudu, ve znění účinném po 1. 1. 2013].

Poučení: Proti usnesení ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2014

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj