Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 382/2020-23
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 480 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 8. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 2 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 3. 11. 2019 do 7. 10. 2020 z částky 10 600 Kč a za dobu od 8. 10. 2020 do zaplacení z částky 2 600 Kč, o částku 2 880 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 8. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 2 600 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 3. 11. 2019 do 7. 10. 2020 z částky 10 600 Kč a za dobu od 8. 10. 2020 do zaplacení z částky 2 600 Kč, o částku 2 880 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 3.11.2019 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 880 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 8 000 Kč na účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek ve výši 2 600 Kč vrátit dne 2.11.2019. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a žalobkyni nevrátil ničeho. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtnul řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům jsem porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který právnická osoba zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Přes výzvu učiněnou před podáním žaloby žalovaný dluh ani z části neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listin a oba účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a jednání nenařizoval.
3. Soud z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o zápůjčce ze dne datum včetně všeobecných obchodních podmínek, dokladu k platbě (výpis z účtu) ze dne 3.10.2019, upomínek ze dne 9.11.2019, 16.11.2019, a předžalobní upomínky ze dne 1.10.2020 včetně podacího lístku, zjistil skutkový stav, dle kterého účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet částku 8 000 Kč dne datum a žalovaný se zavázala tuto částku navýšenou o poplatek ve výši 2 600 Kč žalobkyni vrátit do 2.11.2019. Účastníci uzavírali smlouvu prostřednictvím webové stránky žalobkyně webová adresa, na které si žalovaný přečetl nabídku na uzavření smlouvy, vyplnil na této webové stránce žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy a podepsal smlouvu o zápůjčce elektronicky, a to tzv. PINem, který žalobkyně zaslala žalované na uvedené telefonní číslo. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného o splnění svého závazku a vrácení dlužné částky upomínkami. Žalovaný žalobkyni nevrátil doposud ničeho.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla žalobkyní, jako poskytovatelem, poskytnuta peněžní částka 8 000 Kč ve formě peněžité zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce, kterou upravuje ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalovaná po výzvě předložila soudu pouze důkazy o příjmech žalobce (ve výši okolo 18 000 Kč měsíčně), avšak nebyly předloženy žádné důkazy prokazující zjišťování jeho výdajů, kdy se spokojila pouze se sdělením žalovaného, že jeho měsíční výdaje (blíže neurčené) činí celkem 7 000 Kč. Je tedy zřejmé, že žalobkyně neprověřovala ke dni uzavření smlouvy úvěruschopnost žalovaného, tím porušila svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o zápůjčce ze dne datum neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o zápůjčce si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, žalovaný nevrátil ničeho, tedy je povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Protože k vrácení zápůjčky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 1.10.2020 ve lhůtě tří dnů, uplynula by tato lhůta při řádném doručování dne 7.10.2020 a od následujícího dne je žalovaný v prodlení s touto částkou. Dle § 1970 OZ je proto povinen žalobkyni zaplatit i úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně. Ve zbývající části byla žaloba nedůvodná, proto ji soud ve zbytku zamítnul.
10. Protože úspěch každého z účastníků byl v zásadě stejný, rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Protože soudem nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byla žalobkyně vyzvána k doplacení soudního poplatku ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.