Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 461/2005

-48

U S N E S E N Í

města S.,

zastoupeného advokátem, proti povinné

I. K.

, zastoupené advokátem, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27.října 2004, č.j. - 37, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením povinné z bytu a jejím přestěhováním do zajištěného náhradního bytu, maje za to, že odvolání povinné založené na tvrzení, že zajištěný náhradní byt nelze pro jeho kvalitu a vybavení kamny na uhlí považovat za zcela vyhovující, není důvodné, neboť ze zjištění prvostupňového soudu se podává zajištění bytu nižší kategorie, leč odpovídajícího důvodu (neplacení nájemného), jenž vedl k výpovědi z nájmu bytu; povinná se tak nemůže bránit poukazy na horší kvalitu náhradního bytu nežli vyklizovaného.

Povinná posléze zastoupena advokátem vyjádřila v dovolání dovolací důvod nesprávného a neúplného právního posouzení věci v rozhodnutí odvolacího soudu, jemuž vyčítá úvahu, dle níž ze samotného výpovědního důvodu odvozuje zajištění bytové náhrady horší kvality; podle jejího přesvědčení musí existovat důvody zvláštního zřetele hodné, na základě nichž soud může takto rozhodnout, a z listin předložených oprávněným takové důvody nevyplývají.

Dovolání přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím ( ), ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno ( ), když předcházející zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu ve věci bylo založeno jen na pokynech k doplnění dokazování, přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

O takový případ však v dané věci zjevně nejde. Z napadeného rozhodnutí se podává, že odvolací soud aplikoval právní názory v soudní praxi ustálené, odpovídající výkladům dané problematiky (např. vyjádřeným Nejvyšším soudem v usnesení z 2.9.2004, sp.zn. aj.). Rozhodovací praxe soudů vychází jednotně z toho, že byt je obecně charakterizován znaky rozlohy, kvality, vybavenosti, polohy v obci, resp. městě, a i umístěním v domě. Činí-li ustanovení (zde ve spojení s ustanovením obč. zák.) podmínkou nařízení výkonu rozhodnutí zajištění náhradního bytu, jde - co do právní konstrukce - o právní normu s relativně neurčitě formulovaným předpokladem; vyložit pojem „náhradního bytu“ pak znamená vymezit – demonstrativním výčtem obecných kritérií nebo určením jejich neuzavřené množiny – ta kritéria, s jejichž pomocí se lze k takovému pojmu přiblížit. Takto podaný výklad (a i právní posouzení věci) lze tedy mít za nesprávný jen tehdy, lze-li učinit spolehlivý závěr, že vymezení pojmu, k němuž soud v konkrétní věci dospěl, z objektivních hledisek (logických nebo věcných) nemůže obstát. Tak je tomu např. tehdy, jestliže vymezená kritéria definovaný pojem ve skutečnosti nepředjímá (jsou mu irelevantní nebo dokonce s ním obsahově či účelem nesouladná) nebo jsou-li vymezená kriteria ve svém souhrnu neúplná (jiná, rovněž relevantní, byla opomenuta).

Nic z toho však odvolacímu soudu vytýkat nelze. Všemi rozhodnými kritérii se s odkazem na zjištění soudu prvého stupně totiž zabýval a z těchto hledisek také naplnění pojmu náhradního bytu porovnal. Význam těch, jež pokládal za určující, přitom sice může být dovolatelkou hodnocen odlišně, avšak k úsudku, že objektivně – z pohledu logického nebo věcného - závěry odvolacího soudu nemohou (vůbec) obstát, argumentace uplatněná v dovolání zjevně vést nemůže.

Dovolatelka napadá právní závěr odvolacího soudu, že oprávněný prokázal zajištění takové bytové náhrady, jaká je určena ve vykonávaném rozhodnutí (§ 343 odst. 1, 2 o.s.ř). V konkrétních okolnostech případu se vskutku jeví zajištění bytu, který prokazatelně splňuje rozhodná kriteria, náhradou odpovídající jejímu stanovení ve vykonávaném rozhodnutí, dovolatelka se v tomto smyslu zjevně mýlí, když vyjadřuje požadavky odpovídající jiné kvalitě náhrady, totiž přiměřeného náhradního bytu ve smyslu § 712 odst. 2 věta druhá obč. zák.; povinnost dovolatelky byt vyklidit však byla v dané věci vykonávaným rozhodnutím vázána jen na zajištění náhradního bytu (a nikoli přiměřeného náhradního bytu), a správnost takového rozhodnutí nelze v řízení o výkon rozhodnutí přezkoumávat.

Ani o existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), zde tedy nejde; rozpor s hmotným právem ( ) nemůže být dán tam, kde námitky dovolatelky vycházejí z práva procesního.

Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani podle písm c/, odst. 3

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinné podle , odmítl.

Oprávněnému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ust. , 224 odst. 1 a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. června 2005

JUDr. František I š t v á n e k

předseda senátu