Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 637/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné GE C. M., a.s., zastoupené advokátem, proti povinnému Š. T., zastoupenému advokátkou, srážkami z důchodu povinného, pro 4.350.-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7.června 2004, č.j. -12, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud dovoláním napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, maje za to, že obrana povinného založená na tvrzení, že pobírá pouze invalidní důchod a že s oprávněnou uzavřel splátkový kalendář, je při nařízení výkonu nerozhodná.

Povinný posléze zastoupen advokátem v dovolání namítl, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), neboť nebylo přihlédnuto k tomu, že nebyl vyrozuměn o původní žalobě a o vydání vykonávaného platebního rozkazu, který není a nemůže být vykonatelný, dále k tomu, že se jako poživatel invalidního důchodu stará o studujícího syna a nemá prostředky k uhrazení dluhu, že se měla oprávněná pokusit vymoci dluh po dlužníkovi ze smlouvy a konečně že je „věc podle jeho názoru promlčena“.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby bylo zamítnuto, neboť námitky povinného jsou v exekučním řízení bezpředmětné a měly být uplatněny v nalézacím řízení, námitka promlčení nemůže být nadto důvodná.

Dovolání přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení a 3 zde platí obdobně (odstavec 2).

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím ( ), ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno ( ), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Z toho plyne, že případné vady řízení, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v (i kdyby existovaly), jsou naopak - pro závěr o zásadním právním významu rozhodnutí, a potažmo o přípustnosti dovolání - bezcenné.

Z hlediska takto zákonem nastavené konstrukce přípustnosti dovolání nutno hodnotit námitky povinného uplatněné v jeho dovolání nezpůsobilými založit otázku po právní stránce zásadního významu.

Předně povinný pro dovolací řízení nepřípustně z hlediska staví - nad to vůbec prvně v průběhu celého řízení - otázku týkající se doručování vykonávaného platebního rozkazu, ohledně níž soudy vycházely z doručenky obsahující jeho podpis ze dne 10.1.1997, tedy otázku ryze skutkového charakteru.

Povinný se zásadně mýlí, přičítá-li svým sociálním poměrům relevanci při zkoumání předpokladů při nařizování výkonu rozhodnutí; odvolací soud v tomto směru při hodnocení jeho odvolání pro tento důvod jako nedůvodného aplikoval právní názory v soudní praxi standardní.

Ani, nad to nesprávný a popírající smysl soudním rozhodnutím deklarovaného ručení povinného, jeho právní názor, že se měla oprávněná pokusit vymoci dluh od dlužníka, se nedotýká správného právního posouzení a vymezení rozhodných skutečností při nařizování výkonu rozhodnutí odvolacím soudem.

Konečně nelze v dovolacím řízení procesně významně uplatňovat ani námitku zásadní skutkové povahy (promlčení práva) týkající se časových okolností vymáhání nároku (viz ).

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), tak v dané věci nejde; rozpor s hmotným právem ( ) nemůže být dán tam, kde námitky dovolatele vycházejí z práva procesního.

Platí tedy jednak, že odvolací soud uplatnil v dané věci právní názory v soudní praxi ustálené a nepochybné, jednak že dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu vystavil kritice, již v daném dovolacím řízení zohlednit nelze.

Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani podle písm c/, odst. 3

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání povinné podle , odmítl.

Povinný s dovoláním úspěšný nebyl, oprávněné, která by jinak měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady související s výsledkem dovolacího řízení založeným na nepřípustnosti dovolání nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ust. , 224 odst. 1 a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. června 2005

JUDr. František I š t v á n e k , v. r.

předseda senátu