Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 586/2005

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 24. 9. 2004 byl dovolatel uznán trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) trestního zákona (dále jen tr. zák), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou a bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.

V předmětné věci podal T. V. odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením sp. zn. ze dne 11. 1. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal T. V. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že přes soudy obsáhle provedené dokazování byly provedené důkazy těmito nesprávně vyhodnoceny a to především ve vzájemných souvislostech, což je vedlo k nesprávným právním závěrům a takto k vadnému posouzení jimi označeného skutku. Má za to, že soudy nesprávně (nedůvodně) zamítly jeho návrh na doplnění dokazování vypracováním nového znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie, jehož součástí by mělo být i jeho vyšetření na tzv. detektoru lži (polygrafu). To by mohlo vést k dokreslení osoby dovolatele zejména s ohledem na charakter útoku, který byl veden na poškozenou. Dále v důvodech svého dovolání poukázal na výpověď svědka B. a v této souvislosti na nepřesvědčivé úvahy soudu prvního stupně a argumentaci soudu odvolacího. Výhrady vznesl i proti tomu jak argumentoval odvolací soud v souvislosti s krevními stopami poškozené zjištěnými na oděvu dovolatele. Má rovněž za to, že provedeným dokazováním nebylo potvrzeno odcizení peněz poškozené, a proto se také užitá právní kvalifikace trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. jeví jako nepřiměřená s tím, že provedené dokazování poskytuje oporu pouze pro kvalifikování předmětného skutku jako trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák. Navrhl, aby dovolací soud napadené (citované) rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušil „a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí s tím, aby byly provedeny navrhované důkazy“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku v zásadě pouze opakuje argumentaci, kterou užil v rámci odvolání a domáhá se takto odlišné právní kvalifikace, vycházeje z odlišně formulovaných skutkových zjištění uvedených v popisu skutku v rozhodnutí soudu prvního stupně. Jím popsané námitky tak míří proti skutkovým závěrům, když ovšem takto vznesené námitky zvolený dovolací důvod nenaplňují. Souhrnně tedy vznesené námitky dovolatelem nelze označit za hmotně právní hodnocení, nýbrž o výtky procesního typu. Přezkoumáním příslušného materiálu však ani tak státní zástupce nezjistil nic, co by skutková zjištění učiněná soudy zpochybňovalo. Proto také navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu skutku, který je obsažen v příslušném rozhodnutí výroku soudu prvního stupně, namítl nesprávné hodnocení provedených důkazů, resp. neúplnost vedeného dokazování soudy. Z této skutečnosti potom dovozuje jiný průběh skutkového děje, který vztahuje nejprve ke své nevině, poté k užití mírnější právní kvalifikace popsaného skutku. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, poukázaly na jednotlivé výpovědi, které ve věci učinil dovolatel, zabývaly se jejich detailním hodnocením, stejně jako výpověďmi jednotlivých svědků i soudně znaleckým hodnocením osoby dovolatele, když v naznačeném směru adekvátně reagovaly i na námitky vznesené dovolatelem a opakované i v rámci podaného dovolání. Stejně tak přiléhavě vysvětlily i to, proč odmítly provést další důkazy navrhované dovolatelem a to se správným odkazem na jejich nadbytečnost. Odůvodnily také kvalifikovanou skutkovou podstatu dovolatelem spáchaného trestného činu vraždy s tím, že tento čin spáchal v úmyslu získat majetkový prospěch.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 1. června 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka