Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2921/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zastavil exekuční řízení podle pro nedostatek návrhu na nařízení exekuce spočívající v tom, že plná moc zmocňující k podání návrhu na nařízení exekuce je podepsána jen jedním jednatelem společnosti oprávněné, ač podle výpisu z obchodního rejstříku společnost navenek zastupují a za společnost podepisují dva jednatelé společnosti. Za situace, kdy oprávněná nevyhověla výzvám soudu k odstranění nedostatku, o němž byla poučena, postupoval dle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně správně, jestliže exekuční řízení zastavil.

Oprávněná (zastoupena advokátem, jehož plnou moc podepsali dva její jednatelé) ve včasném dovolání napadenému rozhodnutí vyčítá, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ), když názoru odvolacího soudu oponuje argumentem, dle nějž jednání právnické osoby v občanském řízení vykazuje ve vztahu k obecné hmotněprávní úpravě odlišnost a samostatnost; ostatně v téže věci může jednat za právnickou osobu jen jediná osoba.

Dovolání je přípustné.

Podle tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také nařízení a provádění exekuce podle tohoto zákona. Podle téhož zákona nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu. Rozhodování soudu dle lze pak pro jeho obsahovou a významovou shodu mít za rozhodování soudu o odmítnutí návrhu ve smyslu

Dovolatelka tak podáním dovolání otvírá dovolacímu přezkumu otázku, jež je řešena dosud rozhodnutím Nejvyššího soudu jen ojediněle (viz usnesení z 10.3.2005 ve věci sp.zn. ) a nebyla řešena v judikatuře publikované, totiž výkladovou otázku poměru o jednání za právnickou osobu ve znění k těm ustanovením hmotného práva, jež upravují určení způsobu jednání jménem společnosti podle ustanovení obch. zák. ( k povaze takové právní úpravy srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.srpna 2002, sp.zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6/2004, pod poř.č.58).

Podle účinném od 1.ledna 2001 ve znění za právnickou osobu jedná a) její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; dle odst. 5 téhož ustanovení každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.

Podle důvodové zprávy k citovanému novelizovanému ustanovení dosavadní úprava jednání za právnickou osobu a stát byla nevyhovující a zdrojem výkladových potíží a navrhuje se úprava, která je podrobnější a která vymezuje jednání za právnickou osobu a za stát jednoznačným způsobem. Vzhledem k tomu, že hmotně právní úprava jednání jménem právnické osoby je často složitá a pro občanské soudní řízení neodpovídající, navrhovaná úprava z hmotného práva sice vychází, ale oprávnění jednat za právnickou osobu konstruuje samostatně (bez přímého odkazu na hmotně právní oprávnění). Požadavek jednání jedinou osobou má dle důvodové zprávy znamenat, že u jednotlivých úkonů se mohou osoby oprávněné jednat za právnickou osobu střídat, avšak současně (tj. při jednotlivých úkonech) nesmí tuto činnost vykonávat více oprávněných osob najednou.

Z autonomního výkladu především plyne, že za právnickou osobu jedná její statutární orgán – tím jsou dle hmotněprávní úpravy ( obch. zák.) společnosti s ručením omezeným jednatelé (jednatel) – nejde zde o případ, kdy tvoří statutární orgán více osob. Již proto lze dovodit, že v procesním právu jedná za společnost každý jednatel.

Výklad zaujatý odvolacím soudem v této věci však uvedenému účelu zákona a konec konců ani jeho znění neodpovídá. Má-li v soudním (exekučním) řízení ve smyslu procesně právního omezení jednat za právnickou osobu jen jediná fyzická osoba, je třeba výraz jednat vykládat pro poměry civilního řízení jednotně jako realizaci oprávnění činit procesně právní úkony právnické osoby fyzickou osobou - ať již písemné nebo ústní, formou podání či do protokolu - a nerozlišovat mezi úkony učiněnými mimo jednání soudu a při jednání. Nelze nejen z hlediska praktických potřeb zastávat nekonzistentní názor, dle nějž je jednatel podle hmotného práva omezený ve způsobu jednání za právnickou osobu nezpůsobilým sám podat návrh na zahájení soudního (exekučního) řízení – a pověřit advokáta universální plnou mocí k zahájení řízení a k dalším úkonům - a při tom v případě osobní účasti při jednání mu neupírat procesní oprávnění k jiným stejně závažným procesním úkonům jako je zpětvzetí žaloby, návrhu, jejich změny nebo uzavírání smírů. Na případnou kolizi zájmu takto omezeného jednatele společnosti s jejími zájmy je při tom pamatováno v ustanovení

Dovolací soud tak zastává názor, že smyslu a požadavku relativně samostatné procesní úpravy jednání za právnickou osobu jako úpravy, jež má význam a kterou je nutno poměřovat v poměrech konkrétního soudního (exekučního) řízení, odpovídá takový výklad ve vztahu k jednatelům, kteří jsou podle obch. zák. omezeni ve způsobu jednání společnosti s ručením omezeným společným jednáním dalšího jednatele, dle nějž se takové určení v omezení možnosti úkonů jediného jednatele neuplatní.

Odvolací soud zaujal v dané věci názor odlišný, poněvadž k závěru, že je jeho rozhodnutí správné, podle přesvědčení dovolacího soudu dospět nelze, Nejvyšší soud je v souladu s ustanovením zrušil; vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je, a tomuto soudu věc vrátil k dalšímu řízení ( ).

Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (, věta první za středníkem, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího přísluší ve věci rozhodovat v poměrech úpravy hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. května 2005

JUDr. František I š t v á n e k , v.r.

předseda senátu