Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 108/2004

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ivana Meluzína ve věci žalobců a) M. S. (dříve J.) a b) P. S. (dříve J.), obou zastoupených JUDr. M. V., advokátkou, o návrhu na obnovu řízení vedeného u bývalého Krajského obchodního soudu v Praze pod sp. zn. , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2003 č. j. , takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2003 č. j. -69 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2002 č. j. -62 se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 28. srpna 2002 č. j. -62 Městský soud v Praze odmítl podání žalobců ze dne 16. 12. 1999, kterým navrhli „zahájení řízení o obnovu řízení vedeného pod sp. zn. “. V tomto podání žalobci uvedli, že žádají o obnovu řízení, které bylo vedeno u bývalého Krajského obchodního soudu v Praze pod sp. zn. s tím, že o údajném rozsudku, jenž byl v této věci vydán, se dozvěděli dne 15. 12. 1999 poté, co obdrželi sdělení Katastrálního úřadu ve S. o zápisu návrhu K. b., a.s., na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, kterou – jak z obsahu vyplývá – v roce 1997 zakoupili. Uvedené řízení, jak uvedli, proběhlo bez jejich vědomí a účasti, obsah rozsudku jim znám není.

Vzhledem k tomu, že žalobci předložili potvrzení o svém zdravotním stavu, který jim brání účastnit se řízení, soud prvního stupně usnesením ze dne 19. dubna 2002 č. j. -57 podle (dále jen „) ustanovil žalobcům opatrovníka – Městskou část P., s nímž po právní moci tohoto usnesení dále jednal. Usnesením ze dne 10. června 2002 č. j. -59 uložil žalobcům zastoupeným opatrovníkem doplnit návrh na obnovu řízení ze dne 16. 12. 1999 a odstranit jeho vady, které v usnesení uvedl, s upozorněním, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení výzvy opraveno a doplněno, podání odmítne. Vzhledem k tomu, že podání nebylo řádně opraveno a doplněno a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek pokračovat, soud prvního stupně podání navrhovatelů usnesením ze dne 28. srpna 2002 č. j. -62 podle odmítl.

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. ledna 2003 č. j. -69 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nepřijal námitku opatrovníka žalobců, že neměl možnost prostudovat spis, a poukázal na obsah spisu, z něhož plyne, že žalobci byli k odstranění vad podání a k jeho doplnění řádně vyzváni a že ustanovený opatrovník vady podání, jež brání jeho projednání, neodstranil a neučinil tak ani v průběhu odvolacího řízení.

Žalobci sami podáním ze dne 3. dubna 2003, které posléze prostřednictvím právního zástupce podáním ze dne 14. 4. 2003 doplnili, napadli usnesení odvolacího soudu dovoláním. Dovolání mají za přípustné podle (dále jen „“) a tvrdí, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tuto vadu spatřují v tom, že soud jednal při odstraňování vad podání pouze s opatrovníkem, který však neplnil své povinnosti. Proto měl být soudem odvolán a soud měl ustanovit nového opatrovníka, který by zajistil řádnou ochranu práv účastníků řízení Navrhli, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnými osobami a že je podle přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení a 3 bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 16 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen „“). V posuzované věci se dovolatelé domáhají obnovy řízení, ve kterém bylo rozhodnuto, jak vyplývá ze spisu, v době před 1. 1. 2001; oba soudy proto měly postupovat podle ve znění do jeho novely provedené Soud prvního stupně i odvolací soud však postupovaly podle ve znění Vzhledem k této skutečnosti musel i Nejvyšší soud ve smyslu části dvanácté hlavy I bodu 17 o dovolání rozhodovat podle občanského soudního ve znění účinném po 1. 1. 2001.

Nejvyšší soud posoudil usnesení odvolacího soudu z hlediska uplatněných dovolacích důvodů, kterými je vázán, a to i z hlediska jejich obsahového vymezení v dovolání. Dovolatelé především namítali, že výzva k odstranění vad žaloby měla být doručena nejen opatrovníku, ale také přímo dovolatelům.

Podle ustanovení má ustanovený zástupce (za něhož je nutno považovat i ustanoveného opatrovníka) stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci. Ve smyslu ustanovení ve znění účinném v době doručování výzvy k odstranění vad žaloby, tj. ke dni 18. 6. 2002, doručoval soud tuto výzvu pouze tomuto zástupci. Soud prvního stupně, ani soud odvolací, tedy v předmětné věci nepochybily, pokud doručovaly svá rozhodnutí přímo ustanovenému opatrovníku. Tato námitka dovolatelů je tedy neopodstatněná.

Řízení však trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Ta spočívá právě ve skutečnosti, že, jak shora uvedeno, soud prvního stupně měl podle části dvanácté hlavy I bodu 16 návrh na obnovu řízení projednat a rozhodnout podle ve znění účinném do 31. 12. 2000. Podle tohoto předpisu měl aplikovat i ustanovení . Podle ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2000 mohl předseda senátu ustanovit opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat. Ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2000 tedy neobsahovalo na rozdíl od ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2001 důvod pro ustanovení opatrovníka spočívající v tom, že se fyzická osoba z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení (viz též důvodová zpráva k ). Opatrovník mohl být ustanoven jen v případě duševní poruchy účastníka. Soud prvního stupně však žalobcům opatrovníka ustanovil právě z důvodu, že se žalobci z jiných zdravotních důvodů nemohou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení. Nejvyšší soud přitom v rozsudku ze dne 23. 8. 2001 sp. zn. dovodil, že byl-li účastníku řízení ustanoven opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem, jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem. Odvolací soud tuto vadu řízení neodstranil.

Lze tedy uzavřít, že v posuzované věci byl naplněn dovolací důvod podle a Nejvyšší soud proto napadené usnesení podle zrušil; protože důvody pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta druhá ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2005

JUDr. Zdeněk Des,v.r.

předseda senátu