Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 117/2021-25

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 16. 6. 2017 do 8. 2. 2021 se zamítá.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 16. 6. 2017 do 8. 2. 2021 se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.1.2021 mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. B číslo (dále jen původní věřitel), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 2017 číslo úvěr ve výši 10000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2017 číslo. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 10000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 0 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2017 číslo. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2021 -02-02. Poplatek za poskytnutí úvěruje stanoven dle článku I. Smlouvy, a obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobkyní, dále náklady vznikající žalobkyni v související s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobce. Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba, zda mu byla v březnu 2017 zaslána na účet č. bankovní účet částka 10000 Kč pod variabilním symbolem číslo a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 10000 Kč nejpozději splatných dne 2017 -06-15. Výzva k plnění byla zaslána dne 2021 -02-02.“.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádná ze shora citovaných žalobních tvrzení za nesporná tedy neprohlásil, a soud tak důvodnost žaloby posuzoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud zjistil, že společnost právnická osoba nabízela na základě Všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce peněžní prostředky, přičemž soud měl od žalobkyně k dispozici zmíněné Všeobecné podmínky označené jako Verze: anonymizováno. Soud dále zjistil, že zmíněná společnost právnická osoba vyhotovila dokument označený jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který měl podle jeho obsahu být formulářem obsahujícím údaje o spotřebitelském úvěru, jež je předmětem tohoto řízení. V uvedeném formuláři je uvedena celková výše spotřebitelského úvěru, podmínky čerpání a doba trvání spotřebitelského úvěru včetně uvedení zápůjční úrokové sazby, v daném případě 0 Kč a roční procentní sazby nákladů rovněž v míře 0 %. Uvedený formulář je v jeho závěru opatřen podpisem zapůjčitele, přičemž v rubrice„ klient“ žádný podpis uveden není. Soud měl dále od žalobkyně k dispozici dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž vystupuje společnost právnická osoba jako zapůjčitel a žalovaný jako klient. Předmětem uvedené smlouvy mělo být zapůjčení peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč na 91 dnů s nulovou úrokovou sazbou. V uvedené smlouvě se zmíněná společnost zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku formou bezhotovostního převodu zmíněné částky 10 000 Kč na jeho bankovní účet. Smlouvu měl od žalobkyně soud k dispozici v tom stavu, že v jejím závěru je opatřena pouze podpisem zapůjčitele, přičemž v rubrice zjevně určené pro žalovaného jako klienta není žádný podpis vyznačen. Soud dále zjistil, že se společnost právnická osoba obrátila na žalovaného s přípisem ze dne 2. 2. 2021, v němž mu oznámila postoupení pohledávky z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo skládající se z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání v celkové výši 20 145,28 Kč. Uvedené oznámení zjevně následovalo poté, co společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřely smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejíž přílohou byla mj. pohledávka ze shora zmíněné smlouvy o zápůjčce. Uvedené oznámení bylo k poštovní přepravě předáno dne 2. 2. 2021, jak vyplývá z příslušného podacího lístku, bylo zasláno žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu. Soud dále ze sdělení právnická osoba ze dne 5. 8. 2021 zjistil, že žalovanému byla na jeho účet vedený právě u Komerční banky pod číslo poukázána dne datum částka 10 000 Kč pod variabilním symbolem číslo, a to z účtu společnosti právnická osoba.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně nepřeložila dostatečné důkazy ke svému tvrzení, že společnost právnická osoba a žalovaný projevili vůli zřídit mezi sebou závazek, tj. uzavřít smlouvy o shora tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice v žalobě popsala kontraktační proces uzavírání smluv na dálku prostřednictvím internetu, avšak soudu předložila pouze dokumenty, a to především zmíněnou smlouvu o zápůjčce, z níž není patrno, jakým způsobem k ní žalovaný přistoupil. Samotné tvrzení v žalobě je tedy zcela nedostačující. Soud má tak za to, že mezi zmíněnými účastníky nebyla uzavřena smlouva podle ustanovení § 1725 obč. zák., dle kterého je smlouva uzavřena, jakmile strany ujednali její obsah. S ohledem na uvedený závěr je tak zjevné, že soud nemá na prokázané, že mezi žalovaným a zmíněnou společností vznikl závazek v podobě smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2390 obč. zák., dle kterého, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného, který se tedy k přijatému plnění ve výši 10 000 Kč nevyjádřil, dospěl soud k závěru, že je nutno toto plnění s ohledem na neexistenci jiného právního titulu považovat za bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Poté pak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě tedy bezdůvodné obohacení představuje zmíněnou částku 10 000 Kč, kterou je žalovaný povinen vydat a zaplatit žalobkyni požadované úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení obč. zák. a , ve znění pozdějších předpisů, a to od 9. 2. 2021, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je závazkem, jehož splatnost z logiky věci nemohla být účastníky dosud ujednána, a proto je pro stanovení splatnosti tohoto dluhu nutno aplikovat ustanovení obč. zák., dle kterého, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Za výzvu k plnění je v daném případě možno považovat teprve předžalobní výzvu ze dne 2. 2. 2021, v níž byl žalovaný vyzván mj. k zaplacení jistiny dluhu, tj. zmíněných 10 000 Kč. S ohledem na to, že tato výzva byla k poštovní přepravě předána 2. 2. 2021, byla podle domněnky dle ustanovení obč. zák. doručena do sféry dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 5. 2. 2021, a žalovaný měl tak plnit následující pracovní den dle ustanovení obč. zák., tj. dne 8. 2. 2021 a v prodlení je tedy od zmíněného data 9. 2. 2021. Úrok z prodlení požadovaný za období od 16. 6. 2017 do 8. 2. 2021 soud jako bezdůvodný zamítl. Povinnost uloženou tímto rozsudkem je žalovaný povinen splnit ve prospěch žalobkyně, neboť soud dospěl k závěru, že došlo ke změně věřitele uvedené pohledávky, a to na základě zmíněné Smlouvy o postoupení pohledávek. Předmětem zmíněné smlouvy byla sice pohledávka označená jako zápůjčka, avšak dospěl k závěru, že uzavřením této smlouvy přechozí věřitel a žalobkyně projevili vůli postoupit pohledávku založenou předáním částky 10 000 Kč, tj. bez ohledu na její právní kvalifikaci.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením , na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako převážně úspěšnější účastnici sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokáta podle vyhl. č. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení tohoto právního předpisu, a to odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle zmíněného , advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že obdobných nároků na obdobném skutkovém základu se žalobkyně domáhá více a vždy se jedná o požadavek na zaplacení dluhu na základě peněžního produktu, který v této podobě nabízí právní předchůdce žalobkyně neomezenému počtu zájemců, a typický finanční produkt je tedy základem pro typické žalobní návrhy, bez ohledu na jeho následnou právní kvalifikaci provedou soudem.

6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle , přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem určené třídenní.

Poučení:

Proti tomuto není odvolání přípustné.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.