Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1512/2004

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně – kromě jiného – částečně zastavil nařízenou exekuci pro částku 6.210,- Kč; byly tím zohledněny platby poskytnuté povinným mimo exekuci, a to s tím, že povinný neprokázal, že je poukazoval k úhradě jistiny, pročež s nimi bylo nakládáno v režimu podle § 330 obch. zák.

V dovolání povinný opakuje námitku, že mimo exekuci poskytované platby „definoval“ jako platby na jistinu.

Dovolání není přípustné.

Podle § 130 exekučního řádu platí, že tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také nařízení a provádění exekuce podle tohoto zákona.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle , odst. 2 je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci zastavení výkonu rozhodnutí; ustanovení , 3 zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v pod písm. a/ až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím dle ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno, jak předpokládá , přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Dovolatel formuloval právní otázku, již pokládá za zásadního významu, tak, zda je soud „povinen k námitce povinného v exekučním řízení zkoumat, zda dobrovolné platby povinného jsou plněním na jistinu či plněním na příslušenství pohledávky“.

Avšak její zodpovězení je zde nepřípadné. Odvolací soud správně vycházel ze znění ustanovení § 330 obch. zák., a potud mu dovolatel neoponuje; nejde o výklad tohoto ustanovení, a tím ani o otázku právní, nýbrž o okolnost skutkovou, zda byly – či nikoli – dobrovolně poskytnuté platby povinným určeny tak, jak nyní tvrdí. Dovolatel nebrojí proti právnímu názoru, toliko proti skutkovým závěrům odvolacího soudu staví skutková tvrzení vlastní.

Skutkové námitky, ať již podřaditelné dovolacímu důvodu podle nebo podle , jsou však v řízení o dovolání, přípustném jen podle , odst. 3 , nevýznamné.

O rozhodnutí zásadního právního významu – ve smyslu, jenž byl výše vyložen – proto nejde.

Dovolání tím nemůže být přípustné ani se zřetelem k

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle , věty první, odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu podle § 87 a násl. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. dubna 2005

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu