Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 137/2021
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 15 115,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 12. 9. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 008,91 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 12. 9. 2020 do zaplacení, částku 12 333,90 Kč, částku 512 Kč a na smluvní pokutě 1 106,70 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 12. 9. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 008,91 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 12. 9. 2020 do zaplacení, částku 12 333,90 Kč, částku 512 Kč a na smluvní pokutě 1 106,70 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 28. 6. 2021 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 8. 2021, č.j. 14 C 137/2021-31 byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, sídlem adresa, IČO) uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo za dohodnutých podmínek, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které převzala v místě svého bydliště, žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni 27 888 Kč (15 000 Kč jistina, 7 350 Kč úhrada za poskytnutí úvěru, 1 444 Kč smluvní úrok, 1 394 Kč náklady na vyhodnocení úvěru, 2 700 Kč inkasní poplatek) splatný ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč s poslední splátkou 11. 9. 2020, žalovaná dosud uhradila žalobkyni pouze 2 000 Kč, rozdíl s příslušenstvím pak neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (§ 2395 a § 1879 a následující občanského zákoníku). V daném případě soud přiznal žalobkyni jí požadovanou nesplacenou jistinu ve výši 13 000 Kč včetně úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. V rozdílu pak byla podaná žaloba zamítnuta do částek 1 106,70 Kč na smluvní pokutě, 512 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, 12 333,90 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku a 1 008,91 Kč s příslušenstvím na jistině, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, dostatečným způsobem neověřila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované), tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu § 1810 a následující občanského zákoníku, s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. 27 Co 81/2019-75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019-86, nebo Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 4129/18), neboť žalovanou uvedené údaje v žádosti o úvěr nelze považovat za přesvědčivý důkaz (náklady na bydlení a energie 3 410 Kč měsíčně se jeví prvostupňovému soudu jako podhodnocené, jiné výdaje nebyly žalovanou uvedeny vůbec, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při poskytnutí úvěru z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 10 887 Kč), byť žalovaná současně prohlásila, že jí uvedené údaje jsou„ pravdivé a úplné“. V tomto konkrétním případě nelze postup žalobkyně považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka. Díky tomuto právnímu závěru soudu měla žalovaná vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši 15 000 Kč, a protože uhradila částku 2 000 Kč, v rozdílu pak byla zavázána k úhradě dlužné částky, a to včetně příslušenství.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, neboť poměr úspěchu a neúspěchu u žalobkyně byl obdobný a žalované náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý si hradí náklady, které mu případně s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).