Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 248/2021-14

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 3 467 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba doručená soudu dne 26. 5. 2021 se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 2 364 Kč a částku 457,67 Kč, částku 1 141,12 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 710,32 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 2 813,32 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 103 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba doručená soudu dne 26. 5. 2021 se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 2 364 Kč a částku 457,67 Kč, částku 1 141,12 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 710,32 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 2 813,32 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 103 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 3 467 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou došlo dne 2. 3. 2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje 9. 3. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 1. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 22. 8. 2017. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 3 467 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 2 813,32 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 653,68 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3 467 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 2 813,32 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 653,68 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 141,12 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 457,67 Kč, úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 813,32 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 813,32 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 141,12 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2 813,32 Kč od 3. 1. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 457,67 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2 813,32 Kč od 10. 1. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.

2. Žalobkyně i žalovaná souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle a věc projednal a rozhodl bez jednání.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované, posoudil jakoy způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se oy nazvané: smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 2. 3. 2017, všeobecné obchodní podmínky, karta zákazníka, smlouva o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem.

4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

5. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu. Zy označené jako smlouva úvěru číslo ze dne 2. 3. 2017 soud zjistil, že jako smluvní strany je uvedena společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná, u níž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek společnosti právnická osoba poskytnout klientovi, tj. žalované, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, dále poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč; to vše v 43 splátkách po 148 Kč měsíčně s tím, že splatnost poslední splátky byla sjednána na 2. 1. 2018. Žalovaná poskytla o své osobě této společnosti základní údaje o příjmech a výdajích, osobních poměrech. Žalovaná uhradila 2 897 Kč. Zy nazvané Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy a zy nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalované oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. Zy nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky, a to do 18. 9. 2020.

6. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci.

7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle , se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení , (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.

8. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 číslo“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: xanon číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).

16. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

18. V tomto konkrétním případě žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované úvěr splácet byla posouzena na základě vyplněné žádosti o úvěr na základě informací poskytnutých žalovanou. Lustraci v dostupných databázích žalobkyně nedoložila. Soudu tak nezbylo, než dospět k závěru, že předchůdce žalobkyně nezkoumal s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Soudu tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti posuzované smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (srov. § 588 o. z.).

19. V řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalované poskytl plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 4 000 Kč Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána.

20. Žalobkyni tak náleží vůči žalované právo na vydání toho, o co se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení a násl. , . Žalovaná zaplatila pouze 2 897 Kč, ohledně případných dalších plateb žalované nebylo v řízení ničeho tvrzeno a prokázáno. Soud proto žalobě výrokem II. vyhověl co do částky 1 103 Kč, tj. poskytnuté prostředky ve výši 4 000 Kč mínus vrácené peněžní prostředky ve výši 2 897 Kč), neboť ze shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti.

21. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a speciální zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje ( , ), což se v dané věci stalo písemnou předžalobní upomínkou s poštovním podacím archem odeslanou žalované. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také právo na úroky z prodlení dle o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č.

22. Ohledně zbývajících žalobou uplatněných nároků soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť jak soud konstatoval výše, při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno dovodit, že se tato neplatnost vztahuje i na ujednání o úroku a dalších platbách sjednaných ve smlouvě, neboť tato ujednání jsou ujednáními odvozenými od existence samotné smlouvy a bez ní nemohou samostatně existovat.

23. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, žalovaná sama náklady řízení nežádala, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

24. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle

25. Podle v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.