Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 149/2019 - 33

[16] Lze taktéž poukázat na to, že námitka, kterou uvedl v podané žalobě, není citlivým tématem, jako je například otázka sexuálního násilí, či sexuální orientace. Ve vztahu k pohlaví tlumočníka a tazatele kasační soud dodává, že nebylo podstatné, jelikož před správním orgánem vypovídal a ani z řízení nevyplynulo, že by nastaly okolnosti, které by mu bránily (byť i vnitřně) vypovídat před správním orgánem z důvodu pohlaví tazatele či tlumočníka.

[17] Soud tedy ani ve světle judikatury Ústavního soudu neshledal nutnost prolomení zásady dané v

[18] Lze tedy přisvědčit krajskému soudu, že uvedenou námitku vypořádal správně, když poukázal na neuplatnění této námitky již v řízení o mezinárodní ochranu.

[19] Nad rámec lze ovšem i uvést, že i kdyby stěžovatel uplatnil danou námitku již v řízení před žalovaným, nebyl by to důvod k přijatelnosti kasační stížnosti.

[20] Nejvyšší správní soud se otázkou obav z nastoupení do armády a otázkou hrozby trestního stíhání za odmítnutí nástupu vojenské služby ve své judikatuře zabýval již opakovaně (viz rozsudky ze dne 29. 3. 2004, čj. -49, ze dne 17. 12. 2015, čj. -24, ze dne 26. 2. 2016, čj. -36). Krajský soud dospěl k závěru, že stěžovateli trestní stíhání nehrozí, neboť stěžovatel si povolávací rozkaz nepřevzal. Námitkou, že stěžovatel by se v případě návratu nemohl vyhnout převzetí povolávacího rozkazu a v důsledku toho by mu hrozilo mučení nebo nelidské či ponižující zacházení v ukrajinských věznicích, se Nejvyšší správní soud zabýval ve vztahu k totožné argumentaci v usnesení ze dne 12. 7. 2017, čj. -38, v němž uvedl: „jedná se jen o jeho hypotetické úvahy, které nutně předpokládají existenci několika dalších skutečností, které v daném případě dosud nenastaly a nastat ani nemusí. Stěžovateli by musel být nejdříve doručen povolávací rozkaz (ani v případě nuceného návratu a předání ukrajinským státním orgánům nemusí s jistotou dojít k předání povolávacího rozkazu), dále by stěžovatel musel výkon služby odmítnout a nevyužít ani možností alternativní služby (k tomu srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 8. 2016, č. j. - 34), a zároveň by mu musel být skutečně uložen trest odnětí svobody, který by mu v takovém případě hrozil.“ Nejvyšší správní soud dále v usnesení ze dne 5. 12. 2017, čj. -30, uvedl, že zabývat se podmínkami ve věznicích na Ukrajině není důvodné za situace, kdy se stěžovatel dosud nedopustil trestného činu vyhýbání se nástupu vojenské služby, za který by mu po návratu do země původu hrozil trest odnětí svobody. Stěžovatel v nyní posuzované věci navíc nereagovalo ani na další závěry krajského soudu, které činí jeho obavy ještě více hypotetickými, tedy zejména to, že se jej vzhledem k jeho věku branná povinnost již vůbec netýká a i pokud by se týkala, nebyl by nasazován do bojové zóny, z čehož měl stěžovatel obavu.

[21] Nejvyšší správní soud uzavírá, že jeho judikatura poskytuje dostatečnou odpověď na námitky podané v kasační stížnosti.

IV. Závěr a náklady řízení

[22] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele, a proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle

[23] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[24] Krajský soud ustanovil usnesením ze dne 8. 2. 2019, čj. -20, zástupcem stěžovatele Mgr. Ladislava Bártu, advokáta. V takovém případě platí odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát ( ve spojení s ). Ustanovenému zástupci náleží za zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti odměna za jeden úkon právní služby podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Jedná se o písemné podání ve věci samé - kasační stížnost a její doplnění [ advokátního tarifu]. Za jeden úkon právní služby náleží ustanovenému zástupci odměna ve výši 3 100 Kč ( ve spojení s advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Výše celkové odměny ustanoveného zástupce proto činí 3 400 Kč. Uvedené částka bude ustanovenému zástupci vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 6. listopadu 2019

JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.

předseda senátu