Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 619/2004

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud v napadené části rozsudek soudu prvního stupně ze dne 18. 8. 2003, č. j. – 59. V odůvodnění svého rozsudku odvolací soud uvedl, že za situace, kdy se účastníci nedohodli na způsobu vypořádání nároku na majetkový podíl podle (dále jen „ “), je závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně má nárok na vypořádání v penězích ve světle judikatury Nejvyššího soudu zřejmý. Rovněž závěr soudu prvního stupně o tom, že se nárok žalobkyně nepromlčel, neboť upravuje desetiletou promlčecí lhůtu, která počíná běžet ode dne uplynutí sedmileté lhůty od schválení transformačního projektu, je správný. A konečně i právní názor soudu prvního stupně, který je podpořen ustálenou judikaturou o tom, že nároky na vydání podle zákona shora citovaného, jak vyplývá z ustanovení (dále jen „ “) jsou pohledávkami vzniklými ex lege, a k jejich vzniku proto není třeba podání žádosti o vydání majetkového podílu, je zcela správný.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení (dále jen „ “). Jako důvod uvedl nesprávné právní posouzení věci.

V dovolání uvedl, že za daného právního stavu věci je nejasné, zda soudy dovodily, že osoby uplatňující nároky podle ustanovení nemusí o vydání svého nároku vůbec žádat a jejich nárok jim soud bez prokázání uplatnění výzvy povinnému přiznává. V tomto směru pak vyvstává otázka, jak posuzovat oprávněné osoby, na které lze vztáhnout ustanovení téhož zákona, když svůj nárok neuplatnily, zda i na ně se vztahuje soudem citovaná speciální promlčecí lhůta upravená v .

Podle dovolatele v ustanovení „hovoří o tom“, že oprávněné osobě může být vypořádán majetkový podíl v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu, a nestaví tak povinnost majetkový podíl po sedmi letech skutečně vypořádat. K tomu, aby došlo k přeměně práva oprávněné osoby na obligační vztah, tedy na závazkový právní vztah s nárokem na vydání majetkového podílu, je podle názoru dovolatele nutné, aby oprávněná osoba o vydání svého majetkového podílu požádala povinnou osobu. Uplatněním takové žádosti se může z majetkového podílu stát mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou pohledávka, k níž pak přísluší i nárok domáhat se jejího vydání po uplynutí sedmileté lhůty. V daném případě žalobkyně jako oprávněná osoba nepodala výzvu, a nedošlo tedy k založení příslušného závazkového vztahu, z něhož mohla dovolateli vzniknout povinnost vypořádat žalobkyni její nárok. Absence žádosti žalobkyně o vypořádání majetkového podílu má pro posouzení dané věci základní význam z hlediska otázky vzniku závazku a jeho splatnosti.

Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc „vrátil k dalšímu řízení“.

Dovolání není přípustné.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, jde zejména tehdy, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy po právní stránce zásadní význam. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.

Zásadní právní význam dovolací soud v projednávané věci neshledal.

Jak vyplývá z odůvodnění dovolání, dovolatel se domáhá připuštění dovolání pro řešení otázky, zda musí osoby uplatňující nárok podle ustanovení před podáním žaloby uplatnit žalovaný nárok u povinného. Tato otázka není otázkou zásadního právního významu, neboť z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že nárok, jehož přiznání se žalobce domáhá, byl uplatněn u žalovaného nejpozději doručením žaloby žalovanému (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 1999, sp. zn. , rozsudek ze dne 7.11.2000, sp. zn. , rozsudek ze dne 28. 3. 2000, sp. zn. a další).

Podle ustanovení proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatel jej ostatně ani netvrdí, dovolání podle ustanovení a odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a , neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. dubna 2005

JUDr. Ivana Štenglová,v.r.

předsedkyně senátu