Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 160/2019 - 24

- 25

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované spočívající v nevyřízení žádosti adresované Věznici Heřmanice ze dne 1. 6. 2018 o poskytnutí informací v oblasti péče o tělesně postižené, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2019, č. j. – 43,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností ze dne 10. 8. 2019 se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2019, č. j. - 43, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované spočívající v nevyřízení žádosti adresované Věznici Heřmanice ze dne 1. 6. 2018 o poskytnutí informací v oblasti péče o tělesně postižené. Součástí kasační stížnosti byla i žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce.

[2] Nejvyšší správní soud o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce rozhodl usnesením ze dne 26. 9. 2019, č. j. – 17, tak, že žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl. Dále jej tímto usnesením vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

[3] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti (poplatek činí 5 000 Kč). Vzhledem k tomu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek spolu s podáním kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 26. 9. 2019, č. j. – 17, vyzval k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů od dne doručení usnesení a současně jej poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle zákona o soudních poplatcích ve spojení s

[4] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. – 17, bylo stěžovateli doručeno dne 9. 10. 2019 fikcí dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť adresát doručovanou písemnost odepřel přijmout. K otázce doručení tohoto usnesení a naplnění podmínek fikce doručení dle ustanovení citovaného zákona stran toho, zda byl adresát (stěžovatel) poučen o následcích odepření přijetí písemnosti, Nejvyšší správní soud poukazuje na provedení a potisk obálky předmětné písemnosti, jehož součástí je výslovné poučení v tomto směru. Předmětné poučení zahrnuje všechny právními předpisy předepisované podmínky nastoupení účinků doručení, přičemž Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že v minulosti stěžovateli zásilky, které byly vloženy do zcela identických obálek, bez jakýchkoli problémů reálně doručil (např. přípis Nejvyššího správního soudu č. j. – 6, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2019, č. j. – 13, přípis Nejvyššího správního soudu č. j. – 6). Ve všech těchto případech Nejvyšší správní soud použil standardizované obálky umožňující doručování podle ustanovení Pokud je součástí těchto obálek předpřipravené (formulářové) poučení o následcích odepření přijetí písemnosti, má Nejvyšší správní soud za to, že stěžovatel byl ze strany tohoto soudu opakovaně řádně poučen stran následků odmítnutí převzetí písemnosti. I když se v nyní projednávané věci stěžovateli předmětná obálka s poučením nedostala do jeho reálné dispozice, neboť zásilku odmítl převzít, má Nejvyšší správní soud za to, že s ohledem na předchozí doložené doručení řady písemností ze strany Nejvyššího správního soudu byl stěžovatel i v nyní projednávané věci již v důsledku těchto skutečností o právních důsledcích odepření převzetí doručované zásilky řádně poučen. V neposlední řadě musí Nejvyšší správní soud poukázat na to, že stěžovatel je osobou práva znalou, byl advokátem, tudíž mu z povahy věci musí být právní úprava regulující následky odepření převzetí písemnosti známa, a také na to, že to byl samotný stěžovatel, kdo písemností ze dne 6. 10. 2019 oznámil Nejvyššímu správnímu soudu, že písemnosti tohoto soudu odmítá v budoucnosti přebírat. Tudíž je zjevné, že postup stěžovatele stran odpírání přijetí písemností je vědomý, a v takovém případě stěžovatel zcela zřejmě musel zvážit i následky takového jednání, a to včetně uplatnění a dopadu fikce doručení dle ustanovení S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že vzhledem k průkazným dřívějším opakovaným kontaktním poučením stěžovatele bude Nejvyšší správní soud i do budoucna považovat všechny své zásilky, které příp. stěžovatel převzít odepře, za řádně doručené ve smyslu cit. ustanovení.

[5] Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet ve čtvrtek dne 10. 10. 2019 a uplynula ve čtvrtek dne 24. 10. 2019. Stěžovatel nicméně na výzvu soudu nikterak nereagoval a soudní poplatek ani do dnešního dne nezaplatil.

[6] Podle „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.“ Podle zákona o soudních poplatcích „Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

[7] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a byl rovněž poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle ve spojení s zákona o soudních poplatcích.

[8] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle věty první ve spojení s téhož zákona. Jelikož řízení bylo zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2019

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu