Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 202/2019 - 19

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. J. N., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2019, č. j. - 81,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (stěžovatel) napadl kasační stížností rozsudek Městského soudu v Praze, kterým soud zamítl jeho žalobu na ochranu proto nečinnosti. Kasační stížnost je datována a byla odeslána prostřednictvím držitele poštovní licence dne 7. 10. 2019. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že rozsudek obdržel dne 23. 9. 2019.

[2] Z doručenky založené ve spise městského soudu vyplývá, že rozsudek byl stěžovateli doručován prostřednictvím držitele poštovní licence a že dne 10. 9. 2019 se doručovatelka pokusila stěžovateli písemnost doručit. Protože však nebyl zastižen, byla písemnost dne 10. 9. 2019 uložena, a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl. Dále z doručenky plyne, že uloženou písemnost si stěžovatel osobně vyzvedl dne 23. 9. 2019.

[3] Dle (dále jen „ “), nestanoví-li zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Rozsudek byl stěžovateli doručován v souladu s , (dále jen „ “) do vlastních rukou, a to postupem podle

[4] Dle „Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu.“

[5] Dle „Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.“

[6] Desetidenní úložní lhůta počala běžet dne 11. 9. 2019, desátý den lhůty pro vyzvednutí písemnosti dle připadl na pátek 20. 9. 2019. Vzhledem k tomu, že v dané desetidenní lhůtě si stěžovatel rozsudek nevyzvedl, nastala tímto dnem fikce doručení, a to bez ohledu na skutečnost, že stěžovatel si písemnost na poště osobně vyzvedl v pondělí dne 23. 9. 2019. O následku nevyzvednutí písemnosti v předepsané lhůtě byl poučen ve výzvě, která mu byla zanechána poštovní doručovatelkou.

[7] Dle musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

[8] Vzhledem k tomu, že rozsudek byl stěžovateli fikcí doručen v pátek 20. 9. 2019, od tohoto dne je třeba odvíjet počátek lhůty pro podání kasační stížnosti. V nyní projednávané věci proto připadl konec lhůty na pátek 4. 10. 2019. Stěžovatel podal kasační stížnost k poštovní přepravě dne 7. 10. 2019. Kasační stížnost je tedy opožděná. Nejvyšší správní soud proto podle ve spojení s rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti.

[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2019

JUDr. Filip Dienstbier

předseda senátu