Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 212/2021-21
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 000 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 577,62 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 705 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 000 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 577,62 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 705 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou dne 24. 9. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 500 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 16. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bankovním převodem částku 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 705 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit do 7. 2. 2017. Schopnost žalovaného splnit závazky z předmětné smlouvy byla právním předchůdcem žalobce ověřena z osobních údajů žalovaného i veřejných rejstříků. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,01% denně z dlužné částky, přičemž pro účely tohoto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení jistiny úvěru a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 24. 7. 2019 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo ze dne 16. 1. 2017 včetně její přílohy číslo smlouvou o postoupení pohledávek z 22. 7. 2019 včetně její přílohy obsahující identifikaci pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky z 19. 8. 2019, výpisem z běžného účtu ohledně výplaty úvěru a výzvou žalobce z 14. 9. 2020 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 16. 1. 2017 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bankovním převodem částku 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 705 Kč právnímu předchůdci žalobce splatit do 7. 2. 2017. Schopnost žalovaného splnit závazky z předmětné smlouvy byla právním předchůdcem žalobce ověřena z osobních údajů žalovaného i veřejných rejstříků, což vzhledem k výši úvěru lze považovat za dostačující. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,01% denně z dlužné částky, přičemž pro účely tohoto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení jistiny úvěru a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 24. 7. 2019 na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a soud neshledal ani žádné důvody případné neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o úvěru. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za 2 hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) a jednu polovinu hlavního úkonu za 100 Kč (zaslání jednoduché výzvy žalovanému před zahájením řízení) dle § 14b / odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b / odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 168 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.