Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 301/2019 - 33

2 Azs 301/2019 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. Ch., zastoupený JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2019, č. j. OAM263/LE-LE05-BA04-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 9. 2019, č. j. - 61,

takto:

Kasační stížnosti žalobce se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalovaný zastavil svým rozhodnutím ze dne 8. 1. 2019, č. j. OAM-263/LE-LE05-BA04-2018, řízení o žalobcově opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany dle ve spojení s , o azylu, pro nepřípustnost.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), který ji shledal nedůvodnou a zamítnul ji.

II. Návrh na odkladný účinek

[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž zároveň požádal o přiznání odkladného účinku.

[4] Žádost stěžovatel odůvodnil hrozbou nutnosti návratu do země původu, v níž se obává vážné újmy, a snahou o využití svých procesních práv a účast na řízení před Nejvyšším správním soudem. Odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2016, č. j. - 24, od nějž dle jeho názoru nebylo důvodu se odchylovat. Tvrdil, že kvůli nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by byl nucen vycestovat do země původu, což by pro něj znamenalo hrozbu bezprostřední a nenahraditelné újmy. Naopak přiznání odkladného účinku by se nedotklo práv třetích osob a nebylo by v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Žalovaný ve vyjádření k žádosti o přiznání odkladného účinku uvedl, že stěžovatel neprokázal, že by jeho situace byla natolik výjimečná oproti ostatním žadatelům v obdobném postavení, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Stěžovatelem uváděné důvody pro přiznání odkladného účinku byly prezentovány pouze v obecné rovině a stěžovatel neprokázal vznik natolik intenzivního následku, který by se dal kvalifikovat jako újma dle Žalovaný proto navrhl, aby soud žádosti nevyhověl.

III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem

[6] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ve spojení s

[7] Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Nejvyšší správní soud předně uvádí, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. prosince 2003, č. j. - 67, č. 760/2006 Sb. NSS).

[9] V žádosti o přiznání odkladného účinku je proto nutné vylíčit individualizované a závažné okolnosti, které mimořádné vyloučení účinků pravomocného rozhodnutí odůvodňují (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016, č. j. - 32). Konkrétně tvrdit a prokázat, že výkon správního rozhodnutí by pro něho znamenal nepoměrně velkou újmu, je povinen stěžovatel (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. ). Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku konkrétní důvody netvrdil ani neprokázal. Za tvrzení a prokázání hrozící vážné újmy nelze považovat pouze obecné poukázání na možnost vzniku újmy při případném návratu do země původu a odkázání na usnesení č. j. - 24 (či na jiné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) s tím, že se v něm Nejvyšší správní soud zabýval obdobnou situací. V citovaném rozhodnutí nadto Nejvyšší správní soud rozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatele, vůči kterému již bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění a řízení o udělení mezinárodní ochrany představovalo překážku vykonání tohoto rozhodnutí. V nyní projednávaném případě však stěžovatel nic takového ani netvrdil, ani nedoložil (například přiložením rozhodnutí o správním vyhoštění). Nelze proto než uzavřít, že stěžovatel netvrdil, a tím spíše neprokázal, že by nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti znamenalo nepoměrně velkou újmu na jeho právech.

[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2019

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu