Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
23FEEAEAC401092EC1257A4E0068DE89.html
HTML · 11.74 KB
No categories available
22 Cdo 877/2005
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Teplicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. července 2003, č. j. 18 C 290/99 -188, vypořádal zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví účastníků řízení tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal zůstatky na vkladních knížkách vedených u Č. s., a. s., pobočka v M. ve výši 29,- Kč a 90,70 Kč, a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílu částku 59,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 15.225,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a o povinnosti účastníků řízení společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek 1.000,-Kč.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně 3. 9. 2003 odvolání; v průběhu odvolacího řízení, 10. 8. 2004, podáním doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacímu stejného dne vzala svoji žalobu v plném rozsahu zpět.
Odvolací soud usnesením ze dne 2. září 2004, č. j. 11 Co 679/2003 -209, postupem podle § 222a odst. 1 , 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 15.225,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí a dále jí uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 27.150,- Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
Proti usnesení odvolacího soudu žalobkyně podává dovolání vypracované obecným zmocněncem JUDr. P. B. Jeho přípustnost opírá o § 239 odst. 1 písm. a) OSŘ , s odůvodněním, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku náhrady nákladů řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání namítá jeho nedůvodnost a skutečnost, že nebylo vypracováno advokátem. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že žalobkyně podala dovolání včas (§ 240 odst. 1 OSŘ ), věc posoudil a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu upravuje § 237 až 239 OSŘ . Z obsahu dovolání je zřejmé, že bylo podáno výhradně do výroku o náhradě nákladů řízení. Žádné z uvedených zákonných ustanovení ale dovolání proti rozhodnutí o nákladech řízení nepřipouští. V tomto směru nutno odkázat na rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003, podle něhož dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle OSŘ ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné.
Dovolací soud proto o dovolání v dané věci rozhodl tak, že je jako nepřípustné podle § 234b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení byl učiněn v souladu s § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ , když žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalovanému náklady vznikly. Ty představují odměnu advokátovi za jeden úkon právní služby – podání vyjádření k dovolání podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1991 Sb. , advokátní tarif a činí podle § 14 odst. 3 , 4, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , částku 375,- Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu 75,- Kč, celkem 450,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 OSŘ .
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto usnesení, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 27. dubna 2005
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu