Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 906/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil (ve věci samé) rozsudek ze dne 14. 5. 2003, č.j. -29, kterým Okresní soud v Novém Jičíně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala vyloučení označených nemovitostí z výkonu rozhodnutí (exekuce). Odvolací soud převzal skutková zjištění, která učinil po provedeném dokazování soud prvního stupně, a ve shodě s ním i uzavřel, že vlastnické právo žalobkyně – tj. právo nepřipouštějící ve smyslu , ve znění účinném do 31. 3. 2005 (viz čl. II, bod 3. ), dále jen „ ,“ výkon rozhodnutí (exekuci) – k postiženému majetku nebylo prokázáno. Na rozdíl od soudu prvního stupně, podle něhož odstoupení žalobkyně od darovací smlouvy mělo za následek pouze zrušení závazkového vztahu smluvních stran a nikoliv (bez dalšího) obnovení vlastnictví dárkyně k předmětům darování, odvolací soud – ve shodě s bodem V. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, Cpjn 38/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2000 pod č. 44 – zaujal názor, že odstoupením od smlouvy zaniká samotný právní titul, obnovují se vlastnické vztahy panující před jejím uzavřením a následnému zápisu (záznamem) práva do katastru nemovitostí svědčí jen deklaratorní účinky. Dohoda, kterou žalobkyně a Ing. S. H. dodatečně sjednali možnost odstoupení, představuje změnu obsahu původního závazku založeného darovací smlouvou ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“); protože strany k ní přistoupily až poté, co závazek založený darovací smlouvou již zanikl, neboť byl splněn (vklad práva byl zapsán v katastru 22. 12. 1997 s účinky k 17. 11. 1997), odstoupení žalobkyně od darovací smlouvy podle odvolacího soudu shora uvedené právní účinky nevyvolalo.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení (považujíc jej za rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn) a jemuž vytýká nesprávné právní posouzení věci ( ). Dovolatelka prosazuje názor, že i po zániku závazku je možné „změnit právní titul, na základě kterého již zaniklý závazek splněním původně vznikl,“ jinými slovy, že smlouvu lze změnit i poté, co práva a povinnosti z ní vyplývající účastníci smlouvy již splnili. Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se ve vyjádření soustředil zejména na skutkové okolnosti (tvrzením, že dodatek k darovací smlouvě a odstoupení od smlouvy „jsou dokumenty antidatované a vytvořené účelově … s cílem vyhnout se exekuci vedené na předmětný nemovitý majetek“); k závěru, na němž odvolací soud své rozhodnutí založil, se nevyjádřil. Navrhl, aby dovolací soud dovolání jako nedůvodné zamítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně (ve věci samé) – dovolatelka se mýlí, pokud rozhodnutí odvolacího soudu pokládá za diformní, neboť jeho rozdílné právní posouzení předběžné otázky (účinnosti dodatku darovací smlouvy a odstoupení od smlouvy) nemělo vliv na obsah práv a povinností účastníků – , je dovolání přípustné za podmínek vymezených v ustanovení nebo c/ Protože použití ustanovení je vyloučeno (rozsudku soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání tudíž lze odůvodnit toliko ustanovením , jímž dovolatelka správnost rozhodnutí poměřuje. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( , věta první, ).

Dovolatelka (odvozujíc přípustnost dovolání z ) netvrdí, že napadené rozhodnutí je ve smyslu zásadního právního významu, a hodnocením argumentace v dovolání obsažené k takovému závěru dospět nelze; k přezkumu nabídnutou otázku totiž odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou. Jestliže se Ing. S. H. (bratr žalobkyně) stal na základě darovací smlouvy uzavřené s žalobkyní 22. 10. 1997 vlastníkem pozemků parc. č. 1435/1 a 1435/2 v katastrálním území Š. (vklad práva pro obdarovaného byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu v N., č.j. 111 V3,3,12-4771/97, a zapsán 22. 12. 1997 /s účinky k 17. 11. 1997/), pak závěr, že dohodu z 19. 8. 1999 o změně obsahu darovací smlouvy ve smyslu obč. zák., jíž sjednali možnost od darovací smlouvy odstoupit ( obč. zák.), učinili poté, co původní závazek bezplatně převést na obdarovaného vlastnické právo k věcem byl již splněn (původní závazkový právní vztah již ke dni uzavření dodatku neexistoval), a že tudíž ke kumulativní novaci platně nemohlo dojít, je souladný s právní teorií i praxí. To, že žalobkyně 4. 11. 1999 od darovací smlouvy odstoupila neúčinně, a že prodej spoluvlastnických podílů pozemků v exekuci vedené žalovaným (oprávněným) proti Ing. S. H. (povinnému) u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. nepostihuje majetek, k němuž má žalobkyně právo nepřipouštějící výkon (exekuci), je logickým důsledkem shora uvedeného.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je bez jednání ( , věta první, ) odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a Náklady, které vznikly žalovanému, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť vyjádření k dovolání, s nímž se pojí, se obsahem nedotýká otázky, jejíž posouzení bylo pro výsledek dovolacího řízení rozhodné; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu