Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 160/2021

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 1.875 Kč / úvěr (bezdůvodné obohacení)

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 875 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky úroku z prodlení 594,89 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1.875 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 893,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.875 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 875 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky úroku z prodlení 594,89 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1.875 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 893,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1.875 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení žalované ze smlouvy o půjčce ze dne 18. 2. 2016 číslo která byla uzavřena společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou, přičemž pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019.

2. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

3. Soud dospěl ke skutkovému závěru:

A) Smlouvou o půjčce ze dne 18. 2. 2016 číslo má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve formě 58 týdenních splátek po 180 Kč včetně poplatku ve výši 4.440 Kč (1.200 Kč poplatek za administrativní činnost, 840 Kč úrok, 2.400 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), RPSN byla vyjádřena 75,72 %. Žalovaná podpisem smlouvy potvrzovala převzetí částky 6.000 Kč na základě uvedené smlouvy. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 4.125 Kč.

B) Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak je zřejmé z karty zákazníka – hodnocení bonity / žádost o úvěr z 18. 2. 2016. Žalovaná žila v nájemním bytě, byla vdaná, žila s manželem od číslo. Byla na rodičovské dovolené, což bylo právním předchůdcem žalobkyně ověřováno. Žalovaná měla v době ověřování úvěry u Providentu v částce 5.000 Kč se splátkou 800 Kč měsíčně a u Jet Money ve výši 15.000 Kč se splátkou 2.000 Kč měsíčně. Příjmy žalované činily 9.000 Kč ze sociálních dávek, 1.000 Kč jako přídavky na děti a ostatní (ňespecifikované) příjmy 20.950 Kč, výdaje činily na nájem 4.500 Kč, výdaje domácnosti 13.700 Kč, spoření/pojištění 2.800 Kč a splátky úvěrů 3.000 Kč měsíčně, tedy použitelný příjem činil 6.950 Kč měsíčně. Žalovaná dokládala výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouvu, nájemní smlouvy a výměr podpory. Žalovaná pečovala o dvě nezaopatřené děti.

C) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a oznámením o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 (odeslaným poštou 7. 1. 2020) má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalované.

D) Předžalobní upomínkou z 3. 9. 2020, odevzdanou k poštovní přepravě dne 4. 9. 2020, má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby a stanovila lhůtu k úhradě dluhu do 18. 9. 2020.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

6. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

7. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla 18. 2. 2016 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení , na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované finanční prostředky ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto úvěr splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvami, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně nesplnila a uhradila pouze 4.125 Kč. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

11. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Je pravda, že žalobkyně požaduje pouze úhradu bezdůvodného obohacení (tedy vychází z neplatnosti smlouvy), požadavek na úhradu úroku z prodlení však odpovídá platnosti smlouvy (vychází z konečné splatnosti úvěru podle smlouvy). Soud tedy musel vyřešit otázku platnosti smlouvy jako předpokladu pro posouzení požadavku žalobkyně.

12. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

13. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované dle z. č. Protože si vyžádal podklady pro ověření poměrů žalované a protože vyhodnocení poměrů žalované (pravděpodobnosti splácení) nebylo zjevně nepřiměřené, lze zkoumání úvěruschopnosti považovat za dostatečné.

14. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady číslo s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaná se tohoto ujednání nedovolává).

15. Nejprve soud zvažoval, zda smlouvy o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

16. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smluv o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Soud zohlednil při svých úvahách, že údaj uváděný žalobkyní ve smluvních podmínkách o výši RPSN neodpovídá skutečnosti, neboť podle , odst. 1 z.č. mají být zohledněny všechny náklady na úvěr, s výjimkou nákladů v návaznosti na zřízení fakultativního (běžného či úvěrového) účtu. S ohledem na uvedené měly být všechny dohodnuté poplatky být součástí výpočtu nákladů na úvěr, a proto RPSN ve skutečnosti činí 195. 06 % (dle https://kalkulacky.idnes.cz/kalkulacky.aspx?typ=RPSN, přičemž tato skutečnost má výrazné důsledky pro posouzení vyváženost smluvních práv a povinností a pro závěr o případné zjevné nespravedlnosti sjednaného závazku. Za situace, kdy RPSN dle obou smluv činí 195,06 %, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 74 % poskytnuté jistiny úvěru při (o něco delší než) roční době splatnosti a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle , je třeba smlouvu vyhodnotit jako neplatnou dle , (pro rozpor s dobrými mravy dle ).

17. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Protože žalovaná uhradila částku 4.125 Kč, ale byla jí poskytnuta částka 6.000 Kč, vyhověl soud žalobě co do rozdílu těchto plnění, tj. co do částky 1.875 Kč včetně úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s  , přičemž splatnost byla stanovena dle výzvy k plnění z 3. 9 2020, která dle domněnky dojití (viz , dále ) byla žalované doručena dne 7. 9. 2020. Ve zbývajícím rozsahu žalobu ohledně tohoto nároku zamítl, tj. co do úroku z prodlení před datem 19. 9. 2020 (jako splatností podle předžalobní výzvy).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 893,40 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalované v rozsahu 20 % při zohlednění úroků z prodlení ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.875 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.