Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 373/2018 - 31

- 33

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: BONVER WIN, a.s., se sídlem Cholevova 1530/1, Ostrava, zast. JUDr. Stanislavem Dvořákem Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Pobřežní 394/12, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, proti rozhodnutí ministra financí ze dne 22. 7. 2015, č. j. MF-58493/2014/34-5/2901-RK, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2018, č. j. - 102,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla výrokem I. podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zamítnuta žaloba žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí ministra financí ze dne 22. 7. 2015, č. j. MF-58493/2014/34-5/2901-RK, a výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[2] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil naplnění formálních náležitostí kasační stížnosti. Shledal, že kasační stížnost byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a za stěžovatele jedná jeho zaměstnankyně, která má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie ve smyslu Dospěl však k závěru, že kasační stížnost je nepřípustná podle , protože směřuje jen proti důvodům rozsudku městského soudu.

[3] Podle kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.

[4] V souladu s judikaturou NSS je kasační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským (městským) soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský (městský) soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, podle nepřípustná (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. - 41, č. 3321/2016 Sb. NSS). Právě o takový případ se jedná i v projednávané věci. Městský soud stěžovateli plně vyhověl, jelikož žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl. Stěžovatel se zároveň nedomáhá toho, aby městský soud rozhodl jinak, nýbrž pouze polemizuje s právním závěrem, podle něhož byla správní praxe spočívající ve vydávání povolení k provozování interaktivních videoloterních terminálů na dobu přesahující 1 rok nezákonná.

[5] Správní soud je soudem kasačním, pokud byla žaloba proti správnímu rozhodnutí zamítnuta, správní orgán, kterému se věc k dalšímu řízení nevrací, není právním názorem soudu kasačně vázán ( a 5 a contrario). Pro úplnost soud uvádí, že napadený rozsudek městského soudu bez dalšího nevylučuje, že by v jiných (obdobných) případech nemohl obstát právní názor odlišný.

[6] Argumenty stěžovatele, že by odmítnutí kasační stížnosti pro nepřípustnost bylo přílišným formalismem, vedlo k odepření práva na spravedlivý proces a mohlo negativně zasáhnout do jeho právního postavení, s ohledem na shora uvedené neobstojí. Pro úplnost k tomu soud uvádí, že stát v pozici subjektu veřejného práva z povahy věci není a ani nemůže být nositelem základních práv a svobod (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 9. 11. 1999, sp. zn. ). Nadto stěžovatel k (potenciálnímu) zásahu do jeho právního postavení nic bližšího neuvedl.

[7] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost stěžovatele je nepřípustná ve smyslu , Nejvyšší správní soud ji odmítl podle ve spojení s

[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle věty první ve spojení s , tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2019

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu