Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 188/2021-17
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 516 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 516 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za použití prostředku hromadné dopravy provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně (anonymizováno podnik územní celek, a.s.).
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná dne 20. 6. 2018 použila ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž se však nemohla přepravcem pověřené osobě prokázat platným jízdním dokladem a doložit tím, že uhradila předepsané tarifní jízdné. Žalované tím vznikla povinnost uhradit nejen řádné jízdné v částce 16 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 1 516 Kč. Žalovaná je s úhradou tohoto peněžitého plnění v prodlení a je tak kromě uvedené částky povinna žalobkyni uhradit i zákonný úrok z prodlení.
Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ustanovení § 37 odst. 4 , 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě v platném znění a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
-) soudní poplatek ve výši 400 Kč,
odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (ve znění platném ke dni podání žaloby) ve výši 2 x 200 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a 1 x 100 Kč za jeden půlúkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění),
3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).