Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 616/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 11. 9. 2002, č.j. -100, potvrdil rozsudek ze dne 11. 4. 2001, č.j. -47, jímž Obvodní soud pro Prahu 7 (soud prvního stupně) přivolil k výpovědi z nájmu žalované k bytu sestávajícímu z jednoho pokoje a kuchyně s příslušenstvím, ve druhém patře domu č.p. 1130, v P., určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvým dnem následujícího měsíce poté, kdy rozsudek nabude právní moci, žalované uložil byt vyklidit a vyklizený žalobkyni odevzdat do patnácti dnů po uplynutí výpovědní lhůty a po zajištění náhradního ubytování a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná (nezastoupena advokátem) blanketním dovoláním, které následně doplnila podáním sepsaným advokátem, v němž – aniž by uvedla, o jaké zákonné ustanovení opírá jeho přípustnost a důvodnost – namítla, že nesprávnost napadeného rozsudku (i rozsudku soudu prvního stupně) spatřuje v tom, že se „při právním hodnocení nezabýval skutečným stavem předmětného bytu a jeho způsobilostí k řádnému užívání“. Vyjádřila názor, že žalobkyně porušila svoji povinnost vyplývající z ustanovení § 687 odst. 1 obč.zák. ještě před tím, než se žalovaná dostala do prodlení s placením nájemného a odkázala na „důkazy založené ve spise“.

Žalobkyně ve svém dovolacím vyjádření namítla, že dovolání je nutno projednat podle ve znění účinném do 31. 12. 2000, podle kterého postupoval i odvolací soud; v této souvislosti poukázala na ustanovení „bodu 17. hlavy první, části 12, “ a „bodu 15. hlavy první, části 12, “ Protože dovolání není v dané věci přípustné podle , ani v uvedeném znění, navrhla, aby bylo odmítnuto.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále „ “), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001). Vzhledem k tomu, že v dané věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 11. 4. 2001, dovolací soud (stejně jako soud odvolací) postupoval v dovolacím řízení podle ve znění účinném po novele provedené , tj. ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též „ “).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), se nejprve zabýval přípustností tohoto mimořádného opravného prostředku.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení a c) Ustanovení přípustnost dovolání nezakládá, jelikož rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem odvolacího soudu, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle , podle něhož je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

Jak je patrno z obsahu dovolání ( ), právě takový nezpůsobilý dovolací důvod uplatňuje dovolatelka, namítá-li, že se soud nezabýval „skutečným stavem bytu“ a odkazuje-li na provedené důkazy. Z hlediska přípustnosti dovolání nelze považovat za relevantní ani námitku, že žalobkyně neplnila povinnosti pronajímatele bytu dříve, než žalovaná přestala platit nájemné, neboť podle ustálené judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2004, sp.zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 2683, svazek 29) nelze podmiňovat plnění jedné ze základních povinností nájemce bytu, tj. placení nájemného tím, zda pronajímatel plní svoji povinnost zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání žalované podle a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení , , a zavázal žalovanou k náhradě nákladů odvolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 950,-Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 15. dubna 2005

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v. r.

předsedkyně senátu