Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 272/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném s předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. M., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice - Ministerstvu zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, o 11,410.000,- Kč s příslušenstvím a o návrhu na nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. října 2004, č. j. -64, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V řízení vedeném proti České republice - Ministerstvu zemědělství o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, žalobce navrhl, aby soud předběžným opatřením uložil žalované soudní exekutorce JUDr. D. K., do právní moci rozsudku o žalobě o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, projednávané u Okresního soudu v Klatovech, „zdržet se výkonu práv udělených jí usnesením Okresního soudu v Klatovech č. j. 2709/2002 ze dne 7. 8. 2002 a nepodnikat do té doby žádné další kroky v nařízené exekuci“. Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 24. 9. 2004, č. j. -46, tento návrh na nařízení předběžného opatření zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 27. 10. 2004, č. j. -64, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání „z důvodu podle ust. “ Nesouhlasí se závěrem soudů obou stupňů, že návrh na nařízení předběžného opatření musel být zamítnut z důvodu, že JUDr. D. K. není pasivně legitimována, neboť není účastníkem tohoto řízení. Dovolatel uvádí, že dne 28. 6. 2004 podal u Okresního soudu v Klatovech žalobu na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem Okresního pozemkového úřadu v K., zároveň s touto žalobou podal návrh na zajištění důkazu o aktu nicotném a dále návrh na vydání předběžného opatření, které by zakázalo pokračovat soudnímu exekutorovi v exekučním řízení především z toho důvodu, aby nedocházelo k nedůvodnému prohlubování škody na úkor státu. Namítá, že soudní exekutor JUDr. D. K. byla v návrhu na předběžné opatření označena jako odpůrce právě s ohledem na ust. , neboť ona je jediná, kdo v současné době disponuje dosavadními právy majícími původ v aktu nicotném a jen na ní lze spravedlivě žádat, aby se zdržela výkonu těchto v návrhu označených práv. Dále uvádí, že svůj právní názor doložil i usnesením vlády ČR ze dne 13. 9. 2000 číslo 889, ve kterém bylo přijato v otázce přípravy nového stanovisko, že úřední osoby provádějící nulitní úkon nepožívají ochrany, kterou zákon úředním osobám jinak poskytuje. Odvolací soud dle dovolatele věc nesprávně právně posoudil a řízení trpí vadou ve smyslu ust. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou, zastoupenou advokátem ve smyslu ust. , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) o žalobě na obnovu řízení,

b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( § 235h odst. 1 věta druhá).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst.2.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ().

V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, neboť toto ustanovení upravuje přípustnost dovolání proti rozhodnutí ve věci samé; rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření však není rozhodnutím ve věci samé. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je tedy za věc samu pokládán nárok uplatněný žalobou ( ), o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. R 61/1998).

Rozhodnutím ve věci samé se tedy rozumí takové rozhodnutí soudu, jímž v tzv. řízení sporném na základě žaloby stanoví konkrétní práva a povinnosti účastníků vyplývající z žalobou uplatněného právního vztahu. Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou a není tak rozhodnutím o věci samé (srov. R 62/2002). Přípustnost dovolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemůže být proto posuzována podle ust. V posuzovaném případě je „věcí samou“ požadavek žalobce na zaplacení částky 11,910.000,- Kč s příslušenstvím.

Dovolání není přípustné podle ustanovení a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , 2 a 3 , neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené.

Pokud dovolatel spatřuje přípustnost dovolání v ust. , lze pro úplnost uvést, že podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , tedy usnesením soudu prvního stupně bylo řízení zastaveno pro neodstranitelný nedostatek procesních podmínek. V daném případě bylo usnesením odvolacího soudu potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, nikoli o zastavení řízení z důvodu neodstranitelného nedostatku procesních podmínek, dovolání tak není podle ust. přípustné.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle , věty první, a

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí o věci samé.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. dubna 2005

JUDr. Marta Škárová,v.r.

předsedkyně senátu