Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 248/2021-19
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 440 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 440 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 15. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že dne 13. 9. 2019 poskytla žalované převodem na účet na základě smlouvy o bezúročné půjčce
číslo uzavřené dne 12. 9. 2019, půjčku ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 10. 3. 2020 v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením splátky si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná žalobkyni do dnešního dne ničeho nezaplatila. Žalobkyně žalovanou marně upomínala o zaplacení výzvou ze dne 13. 3. 2020. Z dlužné jistiny žádá žalobkyně přiznat rovněž úrok z prodlení.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl
bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Provedeným dokazováním dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Ze smlouvy o bezúročné půjčce číslo soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne 12. 9. 2019 s žalobkyní smlouvu o bezúročné půjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč na bankovní účet žalované č. bankovní účet poté, co obdrží od žalované podepsanou smlouvu a 1 Kč z jejího účtu, a že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 6 měsíčních splátkách po 3 000 Kč na bankovní účet žalobkyně. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky si strany sjednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč do dne následujícího po datu vrácení půjčky
a ode dne následujícího po datu vrácení půjčky 0,1 % denně z dlužné částky. Listin u obsahující smlouvu o půjčce podepsala žalobkyně elektronicky a žalovaná připojila svůj podpis.
Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 13. 9. 2019 zaslala žalovaná ze svého bankovního účtu žalobkyni částku 1 Kč a ještě téhož dne žalobkyně převedla na tento účet částku 18 000 Kč označenou číslem smlouvy o půjčce.
Z rozpisu půjčky číslo soud zjistil, že žalovaná ze svého závazku nic nesplnila a za každou splátku, s níž se dostala do prodlení, jí žalobkyně naúčtovala smluvní pokutu 500 Kč,
tj. 6 x 500 Kč.
Z výzvy k úhradě ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na její e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu k úhradě dluhu v celkové výši 18 000 Kč.
Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Věc byla soudem posuzována dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jako „o. z.“) a podle zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako„ ZoSÚ“), přičemž dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 5 odst. 3 ZoSÚ se na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru použijí pouze § 1
až 4, § 122 až 124 a § 168.
Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu
v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2395
a násl. o. z. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované zápůjčku skutečně poskytla převodem na její bankovní účet, avšak žalovaná se dostala do prodlení s jejím splácením a zůstala dlužna žalobkyni celou poskytnutou částku. Výše žalobkyní požadované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč je v souladu s omezeními dle ustanovení § 122 odst. 1 písm. c) ZoSÚ.
Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 21 000 Kč sestávající z poskytnuté a nesplacené zápůjčky 18 000 Kč a smluvní pokuty
ve výši 3 000 Kč (500 Kč za prodlení se zaplacením každé ze šesti splátek) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z., přičemž jeho výše byla mezi stranami smlouvy sjednána
dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 440 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 840 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.