Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1418/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 32.784,- Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Uváděl, že toto obohacení získala žalovaná na jeho úkor tím, že za ni plnil závazky spojené s užíváním bytu.

Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 4. března 2004, č. j. -161, poté, kdy zastavil řízení o zaplacení částky 2.632,20 Kč s 4% úrokem z této částky od 30. 8. 2002 do zaplacení, uznal žalovanou povinnou do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci 25.533,07 Kč s 4% úrokem z prodlení z této částky od 30. 8. 2002 do zaplacení a zamítl žalobu o zaplacení 3.555,30 Kč s 4% úrokem z prodlení z této částky od 30. 8. 2002 do zaplacení. Současně rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. června 2004, č. j. -202, k odvolání žalované změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku tak, že žalobu o zaplacení částky 18.170,32 Kč s 4 % úrokem z prodlení od 30. 8. 2002 do zaplacení zamítl; jinak (tj. pokud odvoláním napadeným výrokem bylo žalobě vyhověno co do částky 7.362,75 Kč s 4 % úrokem z prodlení od 30. 8. 2002 do zaplacení) jej potvrdil. Současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení V dovolání vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o tom, že žalovaná se bude podílet na nákladech spojených s bydlením v družstevním bytě jednou polovinou. Žalobce je přesvědčen, že dopis jeho zástupkyně z 15. 5. 2001 nelze považovat za návrh na uzavření smlouvy. Šlo o pouhou žádost, aby žalovaná hradila k rukám žalobce polovinu nájemného a nežila v bytě bez jakýchkoli plateb. Žalovaná navíc tuto výzvu neakceptovala, neboť odmítla zasílat platby k rukám žalobce. Protože na závěr dovozující, že žalovaná se smluvně zavázala platit žalobci polovinu nákladů bydlení a že žalobce tedy nemá na víc nárok, navazují úvahy odvolacího soudu o výši bezdůvodného obohacení, nelze souhlasit ani s jeho vyčíslením. Žalobce navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále opět jen „“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a k tomu oprávněným subjektem (žalobcem) řádně zastoupeným advokátem (, 4 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Každé podání účastníka řízení, tudíž i dovolání, je nutné posuzovat podle jeho obsahu ( ). Z obsahu dovolání žalobce (jakož i z výslovného odkazu na , jímž byla zdůvodňována přípustnost dovolání) vyplývá, že ve skutečnosti směřuje výlučně proti té části rozsudku, jíž odvolací soud – v neprospěch žalobce – změnil rozsudek soudu prvního stupně v jeho vyhovujícím výroku. Ostatně proti té části rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku, by dovolání žalobce nebylo ani subjektivně přípustné, neboť k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28. Vymezuje-li – při splnění zákonných podmínek – jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky o věci samé. Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).

Dovolání žalobce v posuzované věci směřuje proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovující části tak, že žalobu do částky 18.170,32 Kč (s příslušenstvím) zamítl, tedy rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, resp. 50.000,- Kč, a není tudíž ve smyslu ustanovení přípustné.

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v a z hlediska jiného ustanovení přípustnost dovolání v posuzované věci zvažovat nelze, Nejvyšší soud České republiky podle věty první ve spojení s dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a , když žalované v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2005

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu