Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 126/2021-19

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 9.478,23 Kč / úvěr

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.478,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.263,71 Kč, s úrokem ve výši 3.545,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, z částky 148,23 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, z částky 148,23 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 600 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.478,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.263,71 Kč, s úrokem ve výši 3.545,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, z částky 148,23 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 6.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, z částky 148,23 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 600 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 9.478,23 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností podle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 18. 3. 2017 (částka 9.330 Kč s příslušenství) a podle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 29. 12. 2016, které byly uzavřeny se společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), přičemž pohledávky za žalovanou byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019.

2. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

3. Soud dospěl ke skutkovému závěru:

A) Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 3. 2017 číslo má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala ji splatit ve formě 58 týdenních splátek po 180 Kč včetně poplatku ve výši 4.440 Kč (1.200 Kč poplatek, 840 Kč úrok, 2.400 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), RPSN byla vyjádřena 195 %. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek.

B) Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 12. 2016 číslo má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve formě 58 týdenních splátek po 180 Kč včetně poplatku ve výši 4.440 Kč (1.200 Kč poplatek, 840 Kč úrok, 2.400 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), RPSN byla vyjádřena 195 %. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek. V obou smlouvách byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně v případě prodlení žalované se zaplacením dluhu a právo na zesplatnění dluhu v případě prodlení se zaplacením splátky po dobu delší 90 kalendářních dnů po výzvě k plnění s dodatečnou lhůtou 30 dnů.

C) Před uzavřením obou smluv byla s žalovanou vyplněna Karta zákazníka / Žádost o zápůjčku (v obou případech 6.000 Kč s týdenním splácením po dobu 58 týdnů). Žalovaná sdělila, že bydlí ve vlastním bytě (a předložila evidenční list a. kupní smlouvu) od číslo s partnerem a bez nezaopatřených dětí. Její příjem byl z invalidního důchodu ve výši 3.676 Kč, popř. později 4.457 Kč a dále z další (nespecifikované podpory) 6.172 Kč, popř. později 4.803 Kč, celkem 9.848 Kč, popř. později 9.260 Kč měsíčně, výdaje činily 6.700 Kč měsíčně, popř. později 7.814 Kč (včetně splátky úvěru 810 Kč měsíčně). Příjmy byly doloženy dokladem o výměře důchodu, složenkou a rozhodnutím o příspěvku na bydlení.

D) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalované (podle podacího lístku odeslaného žalované 13. 12. 2019).

E) Předžalobní upomínkou z 28. 6. 2021, odevzdanou k poštovní přepravě dne 28. 6. 2021, má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.

F) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaná uhradila na (časově) první z uvedených smluv částku 13.140 Kč (do postoupení 4.140 Kč, následně 9.000 Kč) a na druhou ze smluv částku 1.100 Kč.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. (dále jen „“) přenechá-i zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce

5. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle z. č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly dne 29. 12. 2016 a 18. 3. 2017 uzavřeny smlouvy o zápůjčkách ve smyslu ustanovení , na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované finanční prostředky ve výši 6.000 Kč a 6.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto úvěr splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvami, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnila a uhradila podle smlouvy z 18. 3. 2017 částku 1.100 Kč a na druhou ze smluv částku 13.140 Kč. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

11. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované podle zákona o spotřebitelském úvěru, a to podle , odst. 2 z. č. Žalobkyně v případě smlouvy z 29. 12. 2016 nepožadovala doložení výdajové stránky rozpočtu žalované, a tedy uvedené zkoumání nebylo dostatečné a úplné. U smlouvy z 18. 3. 2017 uvedené skutečnosti (zejména náklady na bydlení) byly ověřovány, a tak toto zkoumání bylo v tomto ohledu dostatečné. Dostatečné u této smlouvy není vyhodnocení rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 1.446 Kč jako dostatečného (pro poskytnutí zápůjčky); obvyklá výše měsíčních splátek činila sice 810 Kč, v některých měsících však i 990 Kč. S ohledem na proměnlivost státní podpory nelze rezervu 500 Kč (po započtení splátky) vyhodnotit jako dostatečnou ve smyslu z. č. Obě smlouvy jsou tak již z uvedeného důvodu (nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti) neplatné dle , , a to přesto, že zákon o spotřebitelském úvěru zakládá pouhou relativní neplatnost smlouvy ( z. č. ). Potřeba zkoumání postupu věřitele před uzavřením smlouvy je zřejmá z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- právnická osoba proti GK zn. C číslo (ASPI JUD449256CZ) a z nálezu Ústavního soudu z 26. února 2019, sp. zn. (odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. dovozuje neplatnost úvěrové smlouvy pro případ nedostatečného prověření úvěruschopnosti, popř. nezohlednění jeho výsledků); byť se citované závěry českých soudů týkají absolutní neplatností v režimu předchozího zákon o spotřebitelském úvěru číslo Sb., důvody pro dovození neplatnosti jsou natolik závažné, že jsou m. j. s ohledem na citované rozhodnutí Evropského soudního dvora aplikovatelné i v režimu z. č. Závěr o neplatnosti k pouhé námitce dlužníka by nezajistilo ochranu zájmů, které v souladu s citovanými rozhodnutími zaslouží v souvislosti s poskytováním úvěrů ochrany.

12. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny z obou smluv. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

13. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady číslo s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

14. Nejprve soud zvažoval, zda smlouvy o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

15. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smluv o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Soud zohlednil při svých úvahách, že RPSN činilo 195 % a celková odměna právního předchůdce žalobkyně za poskytnuté peníze výrazně (mnohonásobně) přesahuje obvyklé podmínky pro poskytování úvěrů bankami (viz databáze příjmení) přičemž tato skutečnost má výrazné důsledky pro posouzení vyváženost smluvních práv a povinností a pro závěr o případné zjevné nespravedlnosti sjednaného závazku. Za situace, kdy RPSN dle obou smluv činí 195 %, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 74 % poskytnuté jistiny úvěru při (o málo více než) roční době splatnosti a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle , je třeba smlouvu vyhodnotit jako neplatnou dle , , .

16. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Protože žalovaná na první z uvedených smluv uhradila částku 13.140 Kč a na druhou číslo, celkem 14.240 Kč, ale byla jí poskytnuta částka 2x 6.000 Kč, celkem 12.000 Kč, nezískala na úkor žalobkyně (jejího právního předchůdce) žádné bezdůvodné obohacení.

17. Protože smlouvy byly neplatné, nemohl žalobkyni vzniknout nárok na úroky a žalovaná se nemohla dostat do prodlení před uplynutím lhůty k plnění ve výzvě k plnění (, ). Žalovaná se mohla dostat do prodlení se zaplacením dluhu v závislosti na předžalobní upomínku, která byla doručena 1. 7. 2021, podle výzvy mělo být plněno do 13. 7. 2021, poslední platba byla žalovanou poskytnuta 27. 1. 2021. Ostatně rozdíl mezi poskytnutou o vrácenou částkou by pokrýval i případné úroky z prodlení (pokud by existovala předcházející výzva k plnění, která by nebyla do spisu založena).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , neboť ve věci úspěšnějšímu žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.