Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

121 C 12/2021

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a co do částky částka a co do úroku ve výši 72,3 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 2 měsíců od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a co do částky [částka] a co do úroku ve výši 72,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru příjmení a NRKI a zda žalovaný není v insolvenci. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 72,3 % ročně splácet v 36 měsíčních splátkách po částka. příjmení však pouze částka. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, když bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení 30 dnů. Tato pokuta je pak účtována za prodlení žalovaného s 9. a 10. splátkou. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni vzniklo právo i na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, které byly sjednány ve výši částka za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení 15 dnů. Jelikož se žalovaný takto dostal do prodlení se splátkou 9 a 10 požaduje žalobkyně náhradu nákladů vzniklých prodlením ve výši částka (2 x částka). Protože se žalovaný ocitl v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně 9. splátkou splatnou dne datum, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání automaticky zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka a příslušenství tak, jak uvedeno ve výroku.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že smlouvu o úvěru se žalobkyní uzavřel a obdržel i finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný je zaměstnán jako číšník u právnická osoba dvůr spol. s r. o. a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí částka. Žalovaný žije sám a nemá žádnou vyživovací povinnost. Na bydlení měsíčně vydá částku kolem částka. Splátkami po 6 900 až částka se žalovaný snaží zaplatit dluh ve výši zhruba částka u obec spořitelny. Žalovaný je ochoten zaplatit žalobkyni částku částka.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o úvěru, splátkového kalendáře, karty klienta, oznámení o schválení úvěru, prohlášení klienta a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, jež se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 72,30 % ročně, a to v 36 měsíčních splátkách po částka, splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci. Z dokladu o vyplacení a zprávy banky vyplývá, že úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, se kterou se žalovaný takto ocitl v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalovaného vznikly, a to ve výši částka za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, tj. částky částka.

4. Z hodnocení klienta, výpisu z nebankovního registru klientských informací, výpisu z registru příjmení, pracovní smlouvy a výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobkyni, že jeho příjem činí částka měsíčně, jeho náklady na bydlení činí částka a jeho celkové výdaje činí částka. Žalovaný uvedl, že bydlí v družstevním bytě. Žalobkyně u výdajů žalovaného počítala s částkou životního minima ve výši částka. Žalovaný doložil, že je zaměstnán jako číšník a doložil i výši svého příjmu. Stran výdajů nebyly předloženy žádné doklady. Žalovaný byl v rámci NRKI ohodnocen skóre 490, tedy jako lepší segment klientů. V registru příjmení neměl žalovaný žádný záznam.

5. Z upomínky bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradě dlužné částky.

6. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn.

7. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení.

8. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ,2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat uvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne

datum ve věci C číslo).

11. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle , uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

13. Podle , rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2).

14. Podle , 2 , připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

15. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. , odst. 3 , (dále jen ) v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování skutečných výdajů žalovaného nikoliv jen dle informací sděleným žalovaným.

16. K poučení soudu žalobkyně uvedla, že žádná další tvrzení nedoplňuje a další důkazy neoznačuje.

17. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala výdaje žalovaného. V tomto směru se omezila pouze na údaje zjištěné od žalovaného. Nepožadovala po žalovaném doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla (např. doložení příjmů žalovaného), ale za situace, kdy nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů je tak zadlužena, že úvěruschopná není.

18. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

19. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši částka, přičemž jí dosud vrátil pouze částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. o.z. ve spojení s  o.z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od

datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Žalobkyně vyzvala žalovaného prvně výzvou ze dne datum k zaplacení do datum. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.

20. Co se týká lhůty k plnění stanovil soud 2 měsíční lhůtu k plnění, když zohlednil nepříznivé majetkové poměry žalovaného ( ).

21. Soud ve věci nerozhodl rozsudkem pro uznání, jak navrhovala žalobkyně, neboť jednak žalovaný neuznal celý dluh, jednak nebyly splněny podmínky pro vydání tohoto rozhodnutí dle , neboť v této věci nelze uzavřít a schválit smír.

22. Vztah mezi účastníky je založen smlouvou o úvěru podle § 2395 o.z. a vypořádání vztahů je tak plně v dispozici účastníků smlouvy, a proto povaha věci připouští uzavření smíru. První podmínka pro uzavření a schválení smíru by tak byla splněna. Dále je však nutno zabývat se i tím, zda by smír splňoval i druhou podmínku nutnou pro jeho schválení, tedy zda není v rozporu s právními předpisy. Z tohoto důvodu je třeba podrobněji zkoumat jednotlivé žalobkyní uplatněné nároky z mezi účastníky uzavřené smlouvy o úvěru.

23. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne

15. 12. 2004, sp. zn. , či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ) vyplývá, že při sjednávání úroků z peněžité půjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné; nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Zároveň Nejvyšší soud konstatoval, že lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.

24. obec mravy vymezuje Nejvyšší soud ČR konstantně jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Ústavní soud pak dobré mravy vymezuje jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. obec mravy je tak nutno vnímat jako institut poukazující na zásady, na nichž je občanské právo založeno, ale i na zásady, na nichž spočívá celý právní řád. obec mravy pak plní funkci krajního korektivu platnosti právního jednání v případě, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami jimi chráněnými.

25. Smluvní úrok byl v daném případě sjednán ve výši 72,3 % ročně. Ve srovnání s průměrnými úrokovými sazbami, za něž v daném období poskytovaly úvěry banky, byl sjednaný úrok více jak 7x vyšší. Úrok sjednaný v této výši tak soud považuje ze nepřiměřený a ujednání o něm pro zjevný rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné podle § 588 o.z.

26. Co se týká částky částka představující náhradu nákladů za prodlení žalovaného se zaplacením splátek delším 15 dnů, tak v této části neshledává soud žalobu důvodnou, neboť se jedná o zdvojování sankcí za totéž porušení povinnosti, když pro případ prodlení se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka, kterou žalobkyně požaduje přiznat v celkové výši částka.

27. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení po zesplatnění úvěru je přiměřená. Žalobkyně ji však požadovala přiznat i z úroku, který byl sjednán neplatně, na což nemá nárok.

28. Za situace, kdy žaloba obsahuje i shora uvedené nároky, které jsou v rozporu se zákonem, nelze ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť v dané věci by nebylo možno schválit smír pro rozpor s právními předpisy.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).