Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 276/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u. Podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí pokládal za splněné, a odvolací námitku, že o návrhu měl rozhodnout obecný soud banky, odmítl, maje za to, že byl-li soud prvního stupně obecným soudem povinné, nařízením výkonu rozhodnutí nepochybil.

Povinná (zastoupena advokátem) ve včasném dovolání nezpochybňuje, že rozhodnutí o nařízení výkonu vydal obecný soud povinné; je však toho názoru, že tento soud není - podle , věty za středníkem, - soudem (místně) příslušným. Uvedené ustanovení má za speciální jak k jeho části před středníkem, tak ve vztahu k ustanovení , a dospívá k závěru, že jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný „pouze“ obecný soud banky, a nikoli obecný soud povinné, jak se domnívaly oba soudy v dané věci.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle , odst. 2 je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení , 3 zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v pod písm. a/ až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím dle ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno, jak předpokládá , přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Výjimečně může být v dané souvislosti relevantní i dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), a to v případě, že otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad právního (procesněprávního) předpisu.

Tak je tomu v dané věci; výklad ustanovení a 2 ve vztahu k řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u není v současné soudní praxi ustálen, a rozpor, jenž představuje názor dovolatelky na straně jedné a odvolacího soudu

na straně druhé, není ojedinělý. Dovolací soud proto - pro posouzení této otázky - pokládá dovoláním napadené rozhodnutí za zásadního právního významu, a dovolání tudíž za přípustné ( , ).

Jde tedy o posouzení, zda místně příslušným soudem k rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u je obecný soud povinného podle , anebo „obecný soud banky“ ve smyslu , věta za středníkem,

Jelikož (se zřetelem k ) se v řízení o výkon rozhodnutí použije ustanovení , platí, že místní příslušnost i zde zkoumá soud předtím, než začne jednat o věci samé, a jestliže o věci samé rozhodl bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; později tak může činit pouze k námitce povinného, byla-li učiněna při prvním úkonu, jež mu přísluší. Prvním úkonem, který přísluší povinnému, je (typicky) odvolání proti usnesení, jímž byl výkon rozhodnutí nařízen; to neplatí, jestliže povinný byl předtím k věci (výjimečně) slyšen.

Nedostatek podmínky řízení, spočívající v nedostatku místní příslušnosti soudu, je odstranitelný „sám o sobě“ tím, že marně uplyne ten určitý úsek řízení, do něhož je její posuzování koncentrováno. Jestliže by však soud pominul včasné a důvodné podání, jímž povinný nedostatek místní příslušnosti namítl, byla by tím založena vada řízení, jež nemůže být kvalifikována jinak, než že mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Názory, že v řízení o výkon rozhodnutí nemá místa - byť včasná a důvodná - námitka povinného, obsažená (až) v odvolání proti usnesení o nařízení výkonu, obstát nemohou, a to ani se zřetelem k účelu tohoto řízení a zákonem předjímaným důsledkům nařízení výkonu; je-li odvolání prvním úkonem, kdy tak povinný může učinit, znamenalo by to vyloučit jej z možnosti vznést námitku místní nepříslušnosti soudu vůbec, což připustit zjevně nelze.

Odvolací soud proto postupoval správně, jestliže se důvodností námitky místní nepříslušnosti zabýval.

Oproti nalézacímu řízení zvláštní úprava pravidel, na jejichž základě se určí, který soud je k rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí místně příslušný, je obsažena v ustanovení

Podle není-li stanoveno jinak, je příslušný nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.

Který soud je soudem obecným, upravuje (vzhledem k nedostatku zvláštní úpravy pro výkon rozhodnutí - viz ) ustanovení ; jde-li o obecný soud fyzické osoby, je jím okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje ( ), přičemž ohledně fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů obecným soudem okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání, a nemá-li je, určuje se její obecný soud jakoby podnikatelem nebyla ( ).

Je zjevné, že obecným soudem povinné v dané věci - ve smyslu - není obecný soud banky, u níž je majitelem účtu, který má být výkonem rozhodnutí postižen.

Podle dále platí, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný soud banky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční dlužník povinného umístěn v České republice svůj podnik nebo organizační složku svého podniku.

„Majetkem“ podle tohoto ustanovení rozumí soudní praxe nejen věci (movité i nemovité), nýbrž i pohledávky a další práva a hodnoty ocenitelné penězi.

Sémantický a logický výklad ustanovení směřuje ku dvěma zřejmým závěrům: 1/ věta za středníkem nabízí (jen) bližší určení místa (a potažmo soudu), kde má povinný majetek, a to speciálně pro případ, že je jím pohledávka z účtu u peněžního u, resp. vůči jinému dlužníku povinného, a to včetně případu, kdy je jím dlužník „zahraniční“, má-li být výkonem rozhodnutí taková pohledávka postižena, a 2/ zvláštní hledisko „majetku“ (věta před středníkem) se pro určení místně příslušného soudu uplatní nikoli „vedle“ nebo „namísto“ hlediska obecného (srov. , resp. ), nýbrž až teprve tehdy, že zde obecného soudu povinného není (srov. textaci „Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice…“, resp. znění ).

Ustanovení , má „předobraz“ v , ustanovení a 4 upravuje tzv. místní příslušnost výlučnou, obdobně jak se činí v , a koresponduje ustanovení Ustanovení , věty za středníkem, tedy není speciálním k ustanovení , jak se domnívá dovolatelka; za takové lze mít až ustanovení a 4 , jež se však dané věci netýká.

Platí proto, že i pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u je místně příslušný obecný soud povinného; jen v případě, že povinný obecný soud nemá nebo jeho obecný soud není v České republice, je příslušným „obecný soud banky“.

Jelikož odvolací soud věc posoudil v souladu s tímto právním názorem, je jeho rozhodnutí ve smyslu správné, a dovolání, směřující k opaku, proto Nejvyšší soud podle téhož ustanovení zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení , a ; oprávněné, jíž by jejich náhrada náležela, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2005

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu