Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2396/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného V. z. p. ČR, zastoupené advokátkou, proti povinnému L. M. – T., s.r.o., 788 20 Králec, pro 13.666,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. E 5006/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci č.j. -32, ze dne 30. října 2003, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 20.1.2003, č.j. -9, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí podle vykonatelného platebního výměru oprávněné č. 2140201203 ze dne 14.10.2002. Podle odvolacího soudu byly předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí splněny, zejména uzavřel, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Oprávněné – jako vymáhajícímu správnímu orgánu – odvolací soud přiznal procesní legitimaci k podání návrhu na soudní výkon platebního výměru, který sama vydala ( odst. l , o V. z. p. Č. r., ve znění pozdějších předpisů).

V dovolání povinný vytýká, že „v návrhu označený účastník – oprávněný – neodpovídá označení účastníka, který je právnickou osobou (blíže viz ust. a ), neboť způsob, jak to oprávněný učinil v návrhu ze dne 10.12.2003, tj. uvedením adres VZP ČR a O. p. Š., vůbec nepostihuje podstatu věci“, takové označení neodpovídá ani právnímu názoru odvolacího soudu vyjádřenému v napadeném rozhodnutí. Navrhl, aby dovolací soud usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu odst. l písm. c/ přípustné za podmínek vymezených v odst. l písm. b/ nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení odst. l písm. b/ je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení odst. l písm. c/ , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ se jedná zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( 237 odst. 3 ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení odst. l písm.c/ spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit (a kterým je při přezkumu dovolací soud vázán, viz , věta první, ), je tedy pouze důvod podle ustanovení (nesprávné právní posouzení věci)

Posuzováno podle obsahu podání ( ) dovolatel nevytýká, že odvolací soud vystavěl své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení relevantních otázek, nenamítá nedostatek věcné legitimace oprávněné (neoponuje ani závěru odvolacího soudu, že oprávněná má způsobilost být účastnicí řízení), ale jeho námitky se týkají označení oprávněné v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, jež – podle dovolatele – neodpovídá tomu, co vyplývá z ustanovení a odst. l věty druhé ve spojení s odst. l, věty první, Uvedená argumentace – upozorňující na neúplnost či nesprávnost v označení oprávněného subjektu – je podřaditelná důvodu podle , který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; k takovým vadám, jakož i k tzv. zmatečnostním vadám může však dovolací soud přihlédnout jen za – zde nenaplněného – předpokladu, že shledá napadené rozhodnutí zásadně právně významným (srov. větu druhou ).

Jestliže tedy dovolatel nenapadl právní posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž tvrdil, že se oprávněná označila v návrhu na nařízení výkonu v rozporu s požadavky zákona, je třeba dovolání jako nepřípustné odmítnout ( věta první, ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení větu první, odst. l a (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinný na jejich náhradu právo nemá).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2005

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu