Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 258/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného H. – L. G., zastoupeného advokátkou, proti povinné M. K., zastoupené advokátkou, prodejem nemovitostí, o udělení příklepu, pro 242.429,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.10.2003, č.j. – 114, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí udělil příklep konkrétnímu vydražiteli. Odvolací námitky povinné pokládal za nevýznamné.

Ve včasném dovolání povinná namítla, že řízení, jež předcházelo vydání napadeného usnesení, je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, a spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zopakovala výtky, uplatněné již před odvolacím soudem, že při dražebním jednání se jí nedostalo příležitosti namítat započtení svých pohledávek proti oprávněnému, a tím, že je soud nevzal v potaz, připustil, že příklep byl udělen, ačkoliv ve skutečnosti pohledávka oprávněného „neexistovala“.

Ve vyjádření k dovolání oprávněný uvedl, že řízení proběhlo v soudu s právními předpisy, odvolacím soudem vydané rozhodnutí je věcně správné, a dovolání by mělo být zamítnuto.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle , odst. 2 je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí; ustanovení , 3 zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením není přípustné bez dalšího, jak se zjevně dovolatelka domnívala, nýbrž jen za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v pod písm. a/ až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím dle , ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno, jak předpokládá , přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

V důsledku toho jsou bezcenné výtky, že řízení je postiženo dovolatelkou tvrzenými procesními vadami při dražebním jednání; prostřednictvím tomu odpovídajícího dovolacího důvodu ve smyslu (i kdyby takové vady existovaly) k závěru o splnění podmínky přípustnosti dovolání podle dospět nelze.

Dovolatelka názor, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadního právního významu nezdůvodnila; ze samotného hodnocení námitek, obsažených v dovolání, k takovému závěru dospět nelze.

Odvolací soud uplatnil právní názory standardní, souladné s těmi, jež ovládají ustálenou soudní praxi, a kritické ustanovení vyložil přiléhavě; argument započtením vlastních pohledávek proti pohledávce oprávněného zde – v posuzovaném stadiu řízení o výkon rozhodnutí – vskutku místa nemá (význam může mít ve stadiu jiném, o zastavení /případně částečném/ výkonu).

O rozhodnutí zásadního právního významu – ve smyslu, jenž byl výše vyložen – proto jít nemůže; dovoláním nelze otevřít otázku správnosti právního posouzení věci, které by mohlo mít význam pro posouzení právních poměrů obdobných, resp. být užitečné pro soudní praxi vůbec.

Dovolání tedy není přípustné ani z hlediska ustanovení ; protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly již vyloučeny v předchozím, Nejvyšší soud dovolání povinné podle , odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ustanovení věty první, a ; za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva však nelze pokládat náklady spojené s vyjádřením oprávněného k dovolání, neboť svým obsahem vztah k výsledku dovolacího řízení (nepřípustnosti dovolání) nikterak neosvědčilo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2005

JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.

předseda senátu