Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 10/13

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Milady Tomkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o námitce podjatosti soudce Stanislava Balíka, vznesené skupinou 18 senátorů Senátu Parlamentu ČR, zastoupených JUDr. Karolem Hrádelou, advokátem se sídlem v Praze, Českomalínská 516/27, a jeho vyloučení z projednávání návrhu na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), takto:

Soudce Stanislav Balík není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu bylo dne 22. 5. 2013 doručeno podání právního zástupce skupiny 18 senátorů, v němž byla vedle žádosti o odročení ústního jednání nařízeného na den 29. 5. 2013 vznesena námitka podjatosti soudce zpravodaje ve věci

sp. zn.

, Stanislava Balíka.

2. Důvody podjatosti spatřují navrhovatelé v tom, jakým způsobem soudce zpravodaj dosud procesně postupoval v daném řízení, zejména že předal navrhovatelům vyjádření ostatních účastníků řízení až společně s předvoláním k ústnímu jednání, ačkoliv vyjádření měl Ústavní soud k dispozici již od 21. 3. 2013. Dále navrhovatelé poukázali na to, že si písemně od soudce zpravodaje vyžádali přeposlání smluv uzavřených vládou s jednotlivými církvemi, které vláda poskytla Ústavnímu soudu, avšak soudce zpravodaj přípisem ze dne 7. 3. 2013 odkázal navrhovatele na možnost nahlížení do spisu a odmítl smlouvy přeposlat. Navrhovatelé proto uzavřeli, že podjatost soudce zpravodaje spatřují v tom, že zbytečně a neodůvodněně komplikuje soudní řízení ve věci, která je naléhavá.

3. K námitce podjatosti se dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), vyjádřil písemně soudce Stanislav Balík tak, že prohlásil, že se necítí být podjatý, a to ani ve vztahu k účastníkům, ani k projednávané věci. Má za to, že zde není dán důvod pro jeho vyloučení, neboť námitka účastníků je založena výlučně na kritice jeho procesních postupů v řízení.

4. Podle ustanovení a 2 je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, mimo jiné, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

5. Dosavadní judikatura Ústavního soudu spočívá na premise, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, lze-li mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. nález ve věci , N 127/6 SbNU 429). Ústavní soud již v minulosti také poznamenal, že subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto, nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, ani pouze ze subjektivních pocitů příslušného soudce, nýbrž i z právního rozboru objektivních skutečností, které k těmto pochybnostem vedou (srov. například nález ve věci

sp. zn.

, N 98/23 SbNU 11, nález ve věci

sp. zn.

, N 121/34 SbNU 255).

6. Plénum Ústavního soudu vzalo v úvahu skutečnosti, které podle navrhovatelů zakládají důvody podjatosti soudce Stanislava Balíka, jakož i jeho vlastní vyjádření k námitce a dospělo k závěru, že zde nejsou splněny důvody k vyloučení soudce zpravodaje pro jeho podjatost.

7. Především je třeba uvést, že důvody podjatosti soudce zpravodaje měly spočívat výlučně v jeho dosavadním procesním postupu v řízení. Plénum Ústavní soudu však neshledalo, že by soudce zpravodaj postupoval v řízení v rozporu se nebo tak, že by nepřípustně zvýhodnil některého z účastníků či vedlejších účastníků řízení, nota bene že by tak činil z důvodu své podjatosti ve vztahu k navrhovatelům nebo že by tento postup mohl zpochybnit jeho nestrannost.

8. Podle činí soudce zpravodaj potřebné procesní úkony a zejména shromažďuje důkazy, které mohou sloužit ke zjištění skutkového stavu věci. Podle má soudce zpravodaj povinnost zajistit, aby návrh byl neprodleně doručen ostatním účastníkům, případně vedlejším účastníkům s výzvou, aby se k němu vyjádřili ve lhůtě, kterou určí nebo kterou stanoví tento zákon. výslovně nevyžaduje, aby byla tato vyjádření zasílána v určité lhůtě navrhovateli k replice. Ustanovení pak stanoví, že předvolání k ústnímu jednání musí být doručeno účastníkům, vedlejším účastníkům a jejich zástupcům tak, aby tyto osoby měly dostatek času k přípravě na jednání, zpravidla nejméně pět dní předem. S ohledem na to se lze domnívat, že časový prostor mezi rozesláním předvolání a konáním ústního jednání je dostatečný k tomu, aby se všichni účastníci a vedlejší účastníci řízení mohli s vyjádřeními ostatních účastníků seznámit a na jednání připravit, zvláště pokud většina argumentů již opakovaně zazněla nejen jako součást řízení před Ústavním soudem.

9. Pokud jde o skutečnost, že soudce zpravodaj odmítl navrhovatelům zaslat jimi vyžádané smlouvy uzavřené mezi vládou a jednotlivými církvemi, rovněž tento jeho procesní postup byl zcela v souladu se , neboť smlouvy nepředstavují procesní úkon vedlejšího účastníka řízení, nýbrž důkaz, který je založen ve spise Ústavního soudu. , ani žádný z procesních předpisů ovládajících řízení před soudy nepředpokládá, že by důkaz byl soudem rozesílán účastníkům řízení. Jak soudce zpravodaj v naříkaném přípise uvedl, tento důkaz je součástí spisu Ústavního soudu a účastníkům řízení nic nebránilo, aby do spisu Ústavního soudu nahlédli.

10. Jak uvedeno shora, plénum Ústavního soudu neshledalo nic, co by svědčilo o procesním pochybení soudce zpravodaje, nota bene takovém, které by mohlo zakládat pochybnosti o jeho nestrannosti a nepodjatosti.

11. Z uvedených důvodů plénum Ústavního soudu dospělo postupem dle k závěru, že zde nejsou dány důvody pro vyloučení soudce Stanislava Balíka z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. 5. 2013

Pavel Rychetský, v. r.

předseda Ústavního soudu