Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 116/2005

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2003, sp. zn. , byl obviněný P. K. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zákona, za který byl podle § 247 odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění P. K. a M. Ř. dne 27. 9. 2003 kolem 01.55 hodin v O. – M. H., poblíž prodejny B., v úmyslu vniknout do novinového stánku majitelky A. S. a odcizit tam blíže nespecifikované věci, počali páčit kovovou montážní tyčí zámek ochranné mříže, jíž jsou opatřeny vstupní dveře, dovnitř však nevnikli a ke škodě jmenované tak nic neodcizili, neboť byli zadrženi hlídkou Městské policie Ostrava, a to přesto, že obviněný P. K. byl odsouzen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2001, sp. zn. pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 13 měsíců, který vykonal dne 24. 6. 2002 a obviněný M. Ř. byl odsouzen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2001, sp. zn. , pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podali oba obvinění odvolání, kterými se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 4. 8. 2004 Krajský soud v Ostravě. Ten svým rozsudkem sp. zn. napadený rozsudek zrušil a znovu rozhodl pokud jde o obviněného M. Ř. Odvolání obviněného P. K. bylo podle § 256 tr. řádu zamítnuto.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný P. K. ve lhůtě podle § 256e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě dovolání, z jehož obsahu je zřejmé, že napadá rozhodnutí soudů obou stupňů v celém rozsahu, přičemž se výslovně odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

Ve stručném odůvodnění svého dovolání tvrdí, že vytýkaného skutku se nedopustil, že proti němu svědčí pouze jeho doznání v přípravném řízení, které údajně učinil po slibem, že pokud se dozná, nepůjde do vazby, a dále namítá, že v průběhu vyšetřování nebyl obstarán jediný objektivní důkaz nezávislý na jeho výpovědi (jako např. otisky rukou, pachové stopy apod.).

V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby jej svým rozhodnutím zprostil obžaloby.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že podané dovolání směřuje výhradně proti skutkovým zjištěním soudu a protože takto koncipované dovolání není v souladu se žádným ze zákonných dovolacích důvodů, navrhuje, aby bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obviněný v něm sice formálně uplatňuje zmíněný dovolací důvod, ale svoje námitky staví pouze na tom, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu, zpochybňuje způsob a obsah dokazování a své námitky omezuje prakticky jen na konstatování, že trestný čin nespáchal, i když se k němu doznal. Tím, že se obviněný cestou dovolání domáhá nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění, usiluje o navození takové procesní situace, jako by dovolací soud byl soudem třetího stupně.

V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení § 265b tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného P. K. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 23. února 2005

Předseda senátu:

Mgr. Josef H e n d r y c h