Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 445/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné banky, a.s., proti povinnému Paedr. J. Č., za účasti manželky povinného L. Č., pro 637.006,06 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání vydražitelky A. S., zastoupené advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.února 2002, č.j. -255, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 31. 10. 2001, č.j. -243, kterým Okresní soud v Bruntále udělil příklep vydražitelce A. S. k vydražení nemovitostí ve výroku usnesení uvedených za nejvyšší podání 260.000,- Kč, k jeho zaplacení stanovil lhůtu jednoho měsíce ode dne právní moci usnesení o udělení příklepu s tím, že na nejvyšší podání se započítává vydražitelkou složená jistota 150.000,- Kč. Dospěl k závěru, že nenastal žádný z důvodů předvídaných v ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), pro který lze změnit usnesení o příklepu, a že žádné kogentní ustanovení neukládá povinnost zajistit dražitelům před dražbou přístup do dražených nemovitostí.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla vydražitelka dovoláním, jímž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), a dále je dán dovolací důvod i podle , neboť „nesprávná skutková zjištění byla následně příčinou nesprávného rozhodnutí“. Uvedla, že soudy obou stupňů vycházely při stanovení ceny nemovitostí zejména ze znaleckého posudku Ing. M. B. ze dne 31.8.2000, jehož základním nedostatkem je, že výpočet opotřebení objektu byl stanoven tzv. lineární metodou. V této souvislosti poukázala na závěry znaleckého posudku Ing. L. N., z nichž za podstatné považuje, že pro svůj dílčí technický stav není rodinný dům čp. 432 schopen provozu. Domnívá se, že byla uvedena v omyl, jestliže měla před dražbou k dispozici jen znalecký posudek Ing. B. a prohlídka nemovitosti ji nebyla umožněna. Její omyl podtrhuje také skutečnost, že byla poučena soudem, že i po příklepu může nemovitost vrátit, pokud bude stav nemovitostí odlišný od stavu deklarovaného znaleckým posudkem Dále namítá, že v době příklepu nebyl náležitě zjištěn právní stav pozemků a že mimo jiné je stavba dvojgaráže postavena na zcela jiném pozemku, než bylo v povolovacím řízení určeno. Navrhla proto, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání odkázala na své podání z 4. 12. 2001 a uvedla, že bylo věcí vydražitelky, aby si řádně draženou věc prohlédla, a tak se zbytečně nevystavovala možným finančním komplikacím.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu odst. l písm. e/ přípustné za podmínek vymezených v odst. l písm. b/ nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení odst. l písm. b/ je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení odst. l písm. c/ , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení odst. l písm. c/ spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se může týkat jen právních otázek, jejichž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu uvedeného ustanovení předpokládá); dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( , věta první, ).

Dovolatelka však důvod podle neohlásila a tento důvod nevyplývá ani z obsahu dovolání. Naopak předně napadá skutková zjištění týkající se ceny nemovitostí, které byly předmětem dražby a od níž se odvíjí nejnižší podání ( odst. l ). Uplatňuje tedy dovolací důvod podle Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však přípustnost dovolání ve smyslu odst. l písm. c/ (vyjma případu – o který zde nejde – kdy by samotná vada, pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právnímu významu) založit nemohou (dovolací soud je zohlední jen, je-li dovolání přípustné / , věta druhá, /, a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není). Skutková tvrzení týkající se právního stavu dražené nemovitosti a jejího příslušenství pak dovolatelka přednesla teprve v dovolacím řízení. Takové uplatnění skutkových novot je však výslovně vyloučeno ustanovením (a na takových novotách nemůže být založen dovolací důvod podle , ani podle ). Týž závěr platí o dovolatelčině námitce o uvedení v omyl.

Lze tedy uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení ; Nejvyšší soud je proto bez jednání ( odst. l, věta první, ) odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , odst. l a (vydražitelka úspěšná nebyla a oprávněné ani povinnému v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu