Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 272/2020-33
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Janem Koberou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení 107 430 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 107 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 107 430 Kč od 4. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 21 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 107 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 107 430 Kč od 4. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 21 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne datum Smlouvu o nájmu movité věci (dále jen„ Smlouva“). Předmětem této Smlouvy byl pronájem osobního vozidla Chevrolet Camaro, který specifikovaný v čl. I Smlouvy. V ustanovení čl. V Smlouvy se obě smluvní strany dohodly, že cena pronajatého vozidla dosahuje hodnoty nejméně 650.000 Kč Žalovaný se smluvně zavázal sjednat povinné a havarijní ručení vozidla na pojistnou částku rovnající se ceně vozidla. Dne 23.9.2018 došlo k nehodě a poškození vozidla, za které byl ve smyslu Smlouvy odpovědný žalovaný. Tato pojistná událost byla pojišťovnou likvidována, a to formou totální škody na vozidle a žalobci bylo prostřednictvím žalovaného vyplaceno pojistné plnění ve výši 272 570 Kč. Zbytková hodnota vozidla byla pojišťovnou stanovena na částku 217.430 Kč. Na tuto zbytkovou část vozidla žalobce a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu ve výši 270.000 Kč. Žalovaný za celkové zničení vozidla - součtem pojistného plnění a prodejem zbytkové části vozidla obdržel částku ve výši 542.570 Kč smyslu uvedené smluvní povinnosti (ustanovení čl. V. odst. 4, 5 Smlouvy) je žalovaný povinen k úhradě zbývající částky do výše ceny vozidla, tj. rozdílu mezi obdrženou částkou za škodu na vozidle a dohodnutou cenou vozidla (tj. 650.000 Kč) .Žalobce vyzval ústně a následně písemně žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 107.430 Kč dopisem ze dne 31.10.2018, který byl doručen 13.11.2018, tedy měl žalovaný 20 dnů na zaplacení, uvedenou povinnost nesplnil.
2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, když uvedla, že pokud jde o Smlouvu o nájmu movité věci za účelem podnájmu číslo ze dne datum, jsou zde minimálně dvě ustanovení, která jsou neplatná. Předně je zde ustanovení čl. V. odst. 4 Smlouvy číslo které je neplatné podle ustanovení § 580 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Občanský zákoník “ nebo„ ObčZ“). Žalovaná měla podle tohoto ustanovení povinnost sjednat povinné ručení a havarijní pojištění, a to nejpozději do pěti dnů od uzavření Smlouvy č. 2. Uvedené pojištění mělo být uzavřeno tak, aby v případě celkového zničení či odcizení předmětného vozidla pojistné plnění uhradilo pronajímateli vzniklou škodu, přičemž vyplacená pojistná částka, která měla v případě celkového zničení či odcizení činit nejméně 650.000 Kč. Uvedený automobil však byl vyroben v roce 2013. V době dopravní nehody měl najeto 90.179 km. A tudíž v žádném případě neměl hodnotu 650.000 Kč. Podle zjištění likvidátora pojišťovny měl uvedený automobil v době těsně před dopravní nehodou cenu 490.000 Kč. Zde je ještě nutno dodat, že podle Smlouvy o nájmu nemovité věci za účelem podnájmu č. 1 (dále jen„ Smlouva číslo“) uzavřené dne 11. 5. 2017 je cena předmětného automobilu stanoven také ve výši 650.000 Kč. Ustanovení čl. V. odst. 5. Smlouvy číslo na které se odvolává žaloba je neplatné, a to z důvodu rozporu s dobrými mravy. A to hned ze dvou důvodů. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud by pojištění nepokrylo cenu vozu, jež činí nejméně 650.000 Kč, zaplatí nájemce pronajímateli zbývající částku ze svého, a to do šedesáti dnů od vzniku škody. Tímto ustanovením je žalovaná penalizována za nesplnění nemožné podmínky uvedené v ustanovení čl. V. odst. 4 Smlouvy číslo. Takové ustanovení je bezesporu v rozporu s dobrými mravy. Další důvod, proč je ustanovení čl. V. odst. 5 Smlouvy číslo v rozporu s dobrými mravy spočívá v tom, že toto ustanovení ukládá žalovanému de facto povinnost uhradit amortizaci vozidla podruhé, aniž by kdekoliv ve Smlouvě číslo byla jakýmkoliv způsobem tato zjevná nespravedlivá výhoda kompenzována. Například tím, že by v případě dorovnání této„ škody“ snížila výši pronájmu dalšího vozu, nebo poskytnutí nadstandardního servisu pro pronajaté vozidlo. Ve Smlouvě číslo ale nic takového není, což je v rozporu se zásadou, že plnění a protiplnění nemá být zásadně v přímém rozporu a má odpovídat zásadám spravedlnosti. Pokud hovoříme o tom, že splněním této podmínky došlo k druhé kompenzaci snížení ceny vozidla v důsledku jeho opotřebení, zde je nutno poukázat na to, že podle ustanovení čl. III. Smlouvy číslo byl nájemce povinen platit nájemné ve výši 2.000 Kč. K tomuto nájemnému byly nájemci účtovány další částky. Tyto částky byly placeny dle náhledů smluv nájemce a třetích osob, nebo prostřednictvím rezervací na webových stránkách společnosti právnická osoba Nájemce tak musel platit pronajímateli za každý prodaný voucher částku 1.000 Kč. Navíc pokaždé, když bylo vozidlo Camaro dáno do podnájmu prostřednictvím webové stránky webová adresa, případně jiné webové stránky, žalovaná měla zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč. Nájemce platil za každé překročení denního stropu nájezdu kilometrů. To znamená, že pokaždé, když za jeden den bylo najeto víc než 300 km, nájemce za toto platil pronajímateli. Navíc při každém navýšení ceny podnájmu, byl nucen platit nájemci 50 % z domluvené ceny nájmu. Tímto způsobem bylo ročně hrazeno pronajímateli cca 100.000 Kč s tím, že nájemce ještě hradil cca 30.000 Kč za údržbu vozidla a jeho pojištění. Smyslem nájemného je kromě generování zisku také kompenzování postupného snižování hodnoty předmětu nájmu, k němuž dochází v důsledku jeho používání. Toto bezesporu platí ještě více v případě nájmu dopravního prostředku. Proto je zde argumentováno shora v čl. IV. odst. 5, že žalovaná by amortizaci vozidla v případě zaplacení žalované částky zaplatila dvakrát, což je opět v rozporu se zásadou spravedlnosti. A tato skutečnost je doložena shora v čl. IV. odst. 6. Z uvedeného vyplývá, že Smlouva číslo obsahovala neplatná ustanovení, na která se žalobce odvolává a na nichž staví svůj domnělý nárok. Z tohoto důvodu by žalobci tento nárok neměl svědčit.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
4. Dne 11. 5. 2017 uzavřeli žalobce a žalovaná smlouvu o nájmu movité věci za účelem podnájmu, jejímž předmětem byl automobile Chevrolet Camaro značka číslo, a to na dobu určitou od 11. 5. 2017 do 31. 10. 2017 (smlouva 1).
5. Dne 20. 3. 2018 uzavřeli žalobce a žalovaná smlouvu o nájmu movité věci za účelem podnájmu, jejímž předmětem byl automobile Chevrolet Camaro značka číslo, a to na dobu určitou od 21. 3. 2018 do 31. 10. 2018. Žalovaná jako nájemce prohlásila, že je jí technický stav automobilu znám, měla možnost si jej prohlédnout a že se na něm nenachází žádné závady, které by bránily řádnému užívání (čl. II bod 3). Bylo sjednáno nájemné (čl. III). Nájemce má povinnost sjednat povinné a havarijní ručení na pronajatý automobil nejpozději do 5 dnů od podpisu smlouvy, aby byl schopen v případě poničení, celkového zničení či odcizení vozu třetí osobou uhradit pronajímateli vzniklé škody, přičemž pojistná částka musí činit nejméně 650 000 Kč. Pokud by toto pojištění nepokrylo cenu vozu, jež činí nejméně 650 000 Kč, zaplatí nájemce pronajímateli zbývající částku ze svého, a to nejpozději do 60 dnů od příslušné události (čl. V body 4, 5) (smlouva 2).
6. Dne 23. 9. 2018 došlo k pojistné události na vozidle, likvidace byla provedena formou totální škody. Hodnota vozidla ke dni pojistné události byla pojišťovnou stanovena na 490 000 Kč. Pojistné plnění bylo sníženo o hodnotu zbytků vozidla – 217 430 Kč a byla vyplacena částka 272 570 Kč (informace o vyřízení pojistné události).
7. Havarované vozidlo odkoupil pan jméno příjmení za částku 270 000 Kč (kupní smlouva).
8. Dle výpisu historie vozidla bylo vozidlo v USA v roce 2015 havarováno, došlo k vystřelení airbagů a k poškození na straně dveří řidiče. Vozidlo mělo nájezd 21 148 mil (výpis historie vozidla s překladem).
9. Dne 31.10.2018 zaslal žalobce žalované výzvu k plnění, jež byla doručena 13.11.2018 (výzva, detailní informace k zásilce).
10. Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného pro rozhodnutí o věci samé nezjistil. Soud nedoplňoval dokazování o účastnický výslech žalobce (navržený z opatrnosti k okolnostem uzavření smluv), výpis z účetnictví žalované (k podrobnostem platby nájmu mezi účastníky) a o znalecký posudek k ocenění vozidla v době nehody, neboť všechny tyto důkazní návrhy pokládal soud již za nadbytečné.
11. Po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
12. Žalovaná si za účelem podnikání od žalobce pronajala předmětný vůz s tím, že jej dávala do podnájmu třetím osobám za úplatu, za což vyplácela odměnu žalobci dle podmínek smlouvy. Žalovaná se zavázala pojistit vozidlo na částku 650 000 Kč a v případě, že pojištění nepokryje cenu vozu, doplatit rozdíl ze svého do 60 dnů od události. Žalovaná prohlásila, že je jí znám technický stav automobilu. Dne 23. 9. 2018 došlo k pojistné události na vozidle, likvidace byla provedena formou totální škody. Hodnota vozidla ke dni pojistné události byla pojišťovnou stanovena na 490 000 Kč. Pojistné plnění bylo sníženo o hodnotu zbytků vozidla – 217 430 Kč a byla vyplacena částka 272 570 Kč. Havarované vozidlo odkoupil pan jméno příjmení za částku 270 000 Kč.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
14. Mezi účastníky byla sjednána smlouva o nájmu movité věci ve smyslu § 2201 o.z. a násl. Žalobce a žalovaná si smluvně sjednali, že předmětný vůz má hodnotu 650 000 Kč, žalovaná se v rámci smluvní volnosti zavázala na tuto částku vůz pojistit a pokud by v případě pojistné události pojistka nepokryla tuto hodnotu, vyplatit rozdíl žalobci do 60 dnů od události. Námitky žalované směřovaly k tomu, že toto ustanovení má být neplatné pro rozpor s dobrými mravy či pro nemožnost plnění. Tyto námitky však soud nesdílí. Žalovaná jako podnikatel si pronajala předmětný vůz za účelem jeho dalšího podnájmu a generování zisku. Prohlásila, že je jí znám technický stav vozidla a zavázala se, že jej pojistí na částku 650 000 Kč a v případě rozdílu mezi pojistným plněním a touto hodnotou rozdíl žalobci vyplatí. Soud by mohl přisvědčit námitce dobrých mravů, pakliže by smluvně sjednaná hodnota vozu byla v zásadním a příkrém rozporu se skutečností, tedy například 5x či 10x vyšší. Taktomu však v posuzovaném případě není. Pojišťovna, která má přirozenou tendenci svůj odhad ceny vozu před pojistnou událostí příliš nenavyšovat, odhadla cenu vozu před pojistnou událostí dne 23. 9. 2018 jako 490 000 Kč. Účastníci ve smlouvách ze dne 11. 5. 2017 a ze dne 20. 3. 2018 sjednali cenu vozu jako 650 000 Kč. Tato částka tedy zjevně není v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na shora uvedené soud nepovažoval za nutné doplňovat dokazování o znalecký posudek k ceně vozidla, když již z informace o vyřízení pojistné události je zřejmé, že účastníky sjednaná cena nebyla v takovém rozporu s obvyklou cenou, že by bylo možno hovořit o rozporu s dobrými mravy. Stejně tak soud nedoplňoval dokazování o výpis z účetnictví žalované, když vzájemné platby za podnájem vozu nepovažoval za rozhodné, a neprováděl ani účastnický výslech žalobce navržený z opatrnosti k okolnostem uzavírání smluv a tomu, jaká smluvní strana navrhla jaké smluvní ustanovení. Žalovaná sice prokázala, že předmětné vozidlo bylo v roce 2015 v USA havarováno, tato okolnost však sama o sobě nevypovídá nic o tom, jaká byla hodnota vozidla v době pojistné události (23. 9. 2018). Žalovaná mj. prohlásila, že se s technickým stavem vozidla seznámila, nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by během doby pronájmu byly ze strany žalované vzneseny námitky vůči technickému stavu vozu.
15. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobci byla vyplacena částka 272 570 Kč (z titulu pojištění) a částka 270 000 Kč (odprodej zbytků vozidla). Celkem tak žalobci bylo vyplaceno 542 570 Kč. Rozdíl mezi částkou 650 000 Kč a vyplacenou částkou činí 107 430 Kč, této částky se žalobce žalobou domáhal a soud ji jako důvodnou přiznal. Pokud jde o příslušenství, žalovaná byla povinna hradit do 60 dnů od pojistné události, tj. do 22. 11. 2018. Žalobce se domáhal úroků z prodlení od 4. 12. 2018, proto mu soud příslušenství od 4. 12. 2018 přiznal (výrok I.).
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 458 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 298 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 430 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, žaloba, účast u ÚJ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Pokud se žalobce domáhal tzv. nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, tyto mu soud nepřiznal, neboť tyto náklady ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přísluší pouze v případě vzájemného závazku mezi podnikateli, přičemž žalobce v předmětném smluvním vztahu vystupoval jako nepodnikající fyzická osoba (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.