Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Od 104/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Okresního soudu ve Zlíně vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí nevyrovnaný podíl na movitém i nemovitém majetku ve výši 87 291,- Kč.

Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 16.11.2001, č.j. -236, žalobu zamítl a účastníkům nepřiznal náhradu nákladů řízení. Krajský soud v Brně tento rozsudek k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 27.1.2004, č.j. -268, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně poté navrhla, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 8 nebo 9 z důvodu vhodnosti s odůvodněním, že je ve starobním důchodu, má zdravotní problémy a pro ztrátu rodinného zázemí je pro ni obtížné dostavovat se k jednání .

Žalovaný ve svém vyjádřil prohlásil, že rozhodně nesouhlasí s tím, aby věc byla projednána jiným soudem, než stanoví , neboť pro takový postup nejsou dány důvody. Kromě toho jsou u místně příslušného soudu projednávány žaloby dalších členů rodiny žalobkyně pod sp. zn. a , které s tímto sporem souvisejí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soud ve Zlíně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 8 příp. pro Prahu 9, kterému má být věc přikázána ( ), návrh žalobkyně na přikázání věci jinému než příslušnému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech daného případu. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (d, publikované po č. ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, ke kterému má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.

Důvody uváděné žalovanou nejsou natolik závažné, aby byly způsobilé prolomit výše uvedený ústavní princip a změnit tak i zákonem stanovenou místní příslušnost soudu. U místně příslušného soudu bylo již prováděno důkazní řízení a i když rozsudek tohoto soudu byl zrušen, předpoklad uváděný žalobkyní, že by u přikázaného soudu byla věc vyřízena rychleji, není vzhledem k této skutečnosti opodstatněný. Nejsou proto splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu, než místně příslušnému.

Nejvyšší soud důvody pro přikázání věci jinému soudu podle neshledal a návrhu žalobkyně nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek..

V Brně dne 17. února 2005

JUDr. František Faldyna, CSc. , v. r.

předseda senátu