Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
8C675686B58DC7C7C1257A4E0064C883.html
HTML · 11.59 KB
No categories available
28 Nd 129/2004
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením Okresního soudu v Sokolově výše označeným byla vyslovena nepříslušnost tamního soudu a věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc dále projedná a rozhodne.
Oprávněný se v této věci domáhá nařízení výkonu rozhodnutí proti povinné F. K., t.č. neznámého pobytu, a to na základě vydaného platebního výměru zdravotní pojišťovny v likvidaci se sídlem v M. ze dne 9.6.1997, č.j. 31/0144/97.
Podle zjištění Okresního soudu v Sokolově se povinná na v návrhu uvedené adrese nezdržuje a písemnosti se jí nepodařilo doručit. Nejsou známé ani skutečnosti jejího nynějšího pobytu. Soud prvního stupně proto vydal výše označené usnesení a věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky s odkazem na ustanovení § 11 odst. 3 a § 105 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se domníval, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit.
Není-li doposud najisto postavena místní příslušnost podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu), je nutno postupovat podle relevantních ustanovení o. s. ř. o. s. ř. o místní příslušnosti, zejména při nařízení výkonu rozhodnutí. Přiměřené použití o. s. ř. o. s. ř. ostatně předpokládá i § 52 odst. 1 exekučního řádu, upravující v obecné rovině vztah tohoto předpisu k o. s. ř. o. s. ř.
Podle speciální úpravy místní příslušnosti v § 252 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nemá-li (interpretačně též nelze-li zjistit) povinný obecný soud v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Účelem zákonné úpravy je tedy především zjištění a identifikace majetku, který může sloužit k uspokojení nároku oprávněného. Osobní neúčast povinného při výkonu rozhodnutí lze nahradit ve smyslu § 254 odst. 1 a § 29 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ustanovením opatrovníka (zde osobě neznámého pobytu). Obdobnou možnost nutně předvídá vzhledem k § 45 odst. 2 i exekuční řád.
Soud prvního stupně nedostál svým procesním povinnostem a věc namísto rozdělení povinností mezi sebe sama a oprávněného řešil „oklikou“, tj. zbavením se odpovědnosti a „přenesením“ pravomoci dokonce na nejvyšší instanci. Uvažoval-li přitom náležitě o otázce místní příslušnosti, muselo mu být jasné, že Nejvyšší soud ani nemá k dispozici žádný nový údaj, který by mu umožnil rozhodnout o místní příslušnosti jiného soudu.
Tvrzení o místě bydliště povinné je především břemenem zatěžujícím oprávněného. Soud prvního stupně se (viz např. návětí § 105 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) zajisté nemůže zcela zříci povinnosti zkoumat, kde se nachází bydliště povinné a zejména majetek způsobilý být předmětem výkonu rozhodnutí. V případě negativního závěru šetření však exekuční soud zváží, zda je možné výkon rozhodnutí pro shora uváděnou částku nařídit a provést; v úvahu přichází zejména zastavení řízení o výkon rozhodnutí podle příslušné pasáže § 268 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Aktuální nedostatek znalosti místa pobytu resp. bydliště povinné každopádně nebyl důvodem k předložení věci Nejvyššímu soudu s odkazem na § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Podle citovaného ustanovení rozhoduje dovolací instance například v případech prorogační úmluvy stran s mezinárodním prvkem v obchodní věci, stanovící pravomoc českého soudu rozhodujícího v případě jejich konfliktu, aniž by takový konkrétní soud byl (jasně) uveden.
Nejvyšší soud proto zrušil usnesení soudu prvního stupně, nepostupoval podle § 11 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a vrátil věc prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu .
V Brně dne 17. února 2005
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu