Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1464/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 10. 2002, č.j. -9, kterým Okresní soud v Ostravě zastavil podle ustanovení odst. l písm. h/ , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí (nařízený podle rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ČR - Českého telekomunikačního úřadu ze dne 14. 12. 1998, č.j. 266407/98-6381-II.). Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí, jehož výkon byl nařízen ( ), se stalo vykonatelným dne 23. 1. 1999, kdy povinnému uplynula lhůta k plnění. Protože rozhodnutí správního orgánu lze vykonat jen ve lhůtě uvedené v , o správním řízení ( ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a jelikož tato lhůta uplynula, aniž byl výkon rozhodnutí realizován, není možné ve výkonu rozhodnutí pokračovat.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení a důvodnost shledávala v nesprávném právním posouzení věci ( ). Rozhodnutí, jehož výkon navrhla, bylo vydáno správním orgánem ve správním řízení, ovšem přiznává soukromé subjektivní právo, tj. právo ze závazkového vztahu (o poskytování telekomunikačních služeb), který se řídí obchodním zákoníkem. Ustanovení nemůže být, argumentuje dovolatelka, aplikováno tehdy, kdy přiznané právo podléhá promlčení podle zvláštního právního předpisu (v projednávaném případě , obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obch. zák.“). Dovolatelka rovněž namítá, že užitím ustanovení se odepírá spravedlnost za současného porušení d, ukotvujícího právo na spravedlivý proces. Z uvedených důvodů proto navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu odst. l písm. d/ přípustné za podmínek vymezených v odst. l písm. b/ nebo c/ ( srov. ). Protože použití ustanovení odst. l písm. b/ je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích ustanovení odst. l písm. c/ , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Za zásadně právně významnou dovolatelka výslovně pokládá otázku použitelnosti ustanovení při soudním výkonu rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ČR - Českého telekomunikačního úřadu ze dne 14. 12. 1998, č.j. 266407/98-6381-II. (o dlužných telekomunikačních /telefonních/ úhradách). Odvolací soud ji však posoudil ve shodě s ustálenou soudní praxí (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 1972, sp. zn. , uveřejněné pod č.19 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1973, rozsudky Nejvyššího soudu SSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. , uveřejněný ve Sborníku stanovisek, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR IV, str. 775, a ze dne 27. 3. 1987, sp. zn. , uveřejněný pod č. 6 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1989), z níž vychází – vyjma případů, kdy jde o rozhodnutí, smíry a výkazy nedoplatků vydané orgány státní správy, které mohou být v souladu se zvláštní úpravou vykonány bez zřetele na lhůtu uvedenou v – i současná judikatura (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 1999, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura 2/1999 pod č. 21, případně odůvodnění usnesení ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura 1/2000 pod č. 11).

Námitka, že právo přiznané podkladovým rozhodnutím podléhá promlčení podle ustanovení a násl. obch. zák., je v daných exekučních poměrech, tj. při řešení otázky použitelnosti ustanovení , nepřípadná; ustanovení , o telekomunikacích ve znění pozdějších předpisů, totiž odkazuje při rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob na obecné předpisy o správním řízení.

O rozpor s hmotným právem ve smyslu nejde proto, že otázka, jejíž řešení odvolacím soudem dovolatelka napadla, spadá do oblasti práva procesního.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítne ( , věta první, ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , větu první, odst. l a (povinnému, který by měl na jejich náhradu právo, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. února 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu