Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 113/2021-34
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Miroslavou Kramnou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované
o zaplacení 2 223,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:
a) částku 223,40 Kč
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 69,85 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení,
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 70 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení,
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 70 Kč od 6. 3. 2018 do zaplacení,
- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13,55 Kč od 6. 4. 2018 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 2 000 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: a) částku 223,40 Kč - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 69,85 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 70 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 70 Kč od 6. 3. 2018 do zaplacení, - se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13,55 Kč od 6. 4. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně částky 2 000 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 29. 12. 2020 podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 2 223,40 Kč s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí jsou též Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba pro domácnosti, s nimiž se žalovaná seznámila, souhlasila s jejich zněním a zavázala se dodržovat povinnosti v nich uvedené v rámci svého prohlášení, které je součástí smlouvy a tímto způsobem se součástí smlouvy stal rovněž ceník právnická osoba. K tomu žalobkyně dále uvedla, že předmětem smlouvy je závazek právnická osoba poskytnout žalované sjednané služby elektronických komunikací spočívajících v umožnění přístupu k síti internet anebo umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu anebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb a popřípadě další služby jako je pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran, a to za sjednaných podmínek a závazek žalované zaplatit ve smlouvě, respektive ceníku sjednanou cenu za poskytnuté služby. Dále žalobkyně tvrdila, že v rámci uzavřené smlouvy byl mezi právnická osoba a žalovanou sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně anonymizována čtyři slova * (anonymizováno), kdy převzetí tohoto zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 14. 9. 2017. Žalobkyně dále uvedla, že k ukončení smlouvy došlo v souladu se smluvními podmínkami na základě jednostranného odstoupení společnosti právnická osoba od smlouvy dopisem ze dne 9. 5. 2018 v důsledku porušení povinností žalovanou, která neplatila poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, kdy žalovaná řádně nehradila sjednanou cenu za pronajaté zařízení, konkrétně 70 Kč/měsíc, kterou jí právnická osoba včetně ceny ostatních sjednaných služeb a souvisejících poplatků řádně účtovala, a to konkrétně daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5. 1. 2018, u něhož dluh činí částku 69,85 Kč, dále daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5. 2. 2018, (dlužná částka 70 Kč), dále daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5. 3. 2018 (dlužná částka 70 Kč), daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5. 4. 2018, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 20. 4. 2018 jen ponížená Cena 13,55 Kč, přičemž žalobkyně se podanou žalobou domáhá i zaplacení těchto cen za pronájem zařízení. Žalované byla v odstoupení od smlouvy současně poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužnou částku za poskytnuté služby a rovněž byla žalovaná upozorněna na povinnost vrátit zařízení, a to do 14 dnů od ukončení smlouvy dle článku 7.4 Všeobecných obchodních podmínek. S ohledem na skutečnost, že žalovaná poskytnuté zařízení právnická osoba nevrátila, byla povinna uhradit společnosti právnická osoba smluvní pokutu dle ceníku právnická osoba ve výši 2 000 Kč za nevrácené zařízení. Žalovaná byla přitom k vrácení zařízení opakovaně vyzývána a před podáním žaloby žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce dne 20.17. 2020 žalovanou k zaplacení smluvní pokuty, jakož i dalších plnění, které žalobkyně nárokuje v tomto řízení. Tato pohledávka za žalovanou přitom žalobkyni byla postoupena společností právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek, kterou mezi sebou uzavřely dne datum.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
4. Přitom ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo soud vzal za prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum (dle data uvedeného na smlouvě a dalších listinách k ní se vztahujících) uzavřena smlouva poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaná se ve smlouvě zavazuje platit poplatek za pronájem zařízení, a to modemu ve výši 70 Kč měsíčně za zařízení, přičemž součástí formuláře smlouvy je i prohlášení umístěné v dolní části formuláře smlouvy, že žalovaná jako účastník smlouvy se seznámila a souhlasí se specifikací služeb ceníkem poskytovatele (společnosti právnická osoba) a se Všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve znění platném ke dni podpisu smlouvy. Dále žalovaná prohlašuje, že pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku (čl. 7 a 7.5 podmínek poskytovatele), je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní ze dne datum a z příloh této smlouvy obsahující seznam postupovaných pohledávek soud vzal za prokázáno, že společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku, která je předmětem tohoto řízení.
5. Z dalších důkazů soud pro nadbytečnost již svá skutková zjištění nečinil.
6. Na základě shora uvedeného důkazu soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba a žalovaná mezi sebou platně uzavřely nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ust. § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), resp. smlouvu, jejíž součástí je svými pojmovými znaky i smlouva nájemní ve smyslu ustanovení § 2201 občanského zákoníku, když dostatečně vymezili předmět práv a povinností z této smlouvy, část obsahu smlouvy přitom v souladu s ust. § 1751 občanského zákoníku odkazem na všeobecné obchodní podmínky společnosti právnická osoba, účastníkům v době uzavření smlouvy známé.
7. Soud shledal žalobu důvodnou, pokud se jí žalobkyně domáhala zaplacení dlužného nájemného za pronajatá zařízení modemu, jak se k němu žalovaná ve smlouvě zavázala. Potud tedy soud podané žalobě vyhověl, a to včetně uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení, který je žalobkyně jako věřitelka oprávněna požadovat po žalované podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když současně v řízení bylo prokázáno postoupení této pohledávky za žalovanou z původní věřitelky společnosti právnická osoba na žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku.
8. Žalobě nicméně nebylo možno vyhovět zcela. Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 vyhlášeném dne 21. 11. 2013 vyslovil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí takzvaných všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě uzavřená smlouva má charakter smlouvy spotřebitelské, jedná se o smlouvu formulářovou, adhézní, vypracovanou společnosti právnická osoba, která má postavení silnější strany. Ve formuláři smlouvy je sice uvedeno, že v případě nevrácení zařízení je společnost právnická osoba oprávněna požadovat smluvní pokutu dle ceníku, nejsou v ní však ani blíže vymezeny podmínky, za nichž vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty, to je vymezení konkrétního porušení smlouvy, co do výše smluvní pokuty je pak odkazováno na ceník. Nejedná se tudíž o dostatečně určité ujednání o smluvní pokutě, které by bylo obsaženo již přímo ve smlouvě, které by tak bez dalšího zakládalo nárok na smluvní pokutu, ale toto ustanovení v dalším odkazuje na všeobecné obchodní podmínky, respektive na ceník společnosti právnická osoba Uzavřená smlouva tak neobsahuje přímo ujednání zakládající nárok na smluvní pokutu, kdy tato ujednání jsou konkretizována až ve všeobecných obchodních podmínkách, což ovšem odporuje uvedenému nálezu Ústavního soudu. Žalobu proto nezbylo než v této části zamítnout, přičemž s ohledem na tento závěr je pak také již zcela bezpředmětné zabývat se dalšími skutečnostmi, jak byly žalobkyní v řízení dále tvrzeny a prokazovány.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalované, které by podle výsledku řízení vůči neúspěšné žalobkyni příslušelo právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu žádné nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).