Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 886/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobců a) J. L. a b) E. L., zastoupených, advokátkou, proti žalovanému S. P., zastoupenému, advokátkou, o zaplacení částky 85.710,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení částky 20.578,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 15. dubna 2004, č. j. -179, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 9. prosince 2003, č. j. -154, uložil žalovanému „povinnost zaplatit žalobcům (oprávněným) společně a nerozdílně částku 67.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení p.a. od 17. 7. 2000 do zaplacení a částku 18.710,- Kč s 10 % úrokem z prodlení p.a. od 9. 11. 2000 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku“, zamítl žalobu o zaplacení dalších 10 % úroků z prodlení p.a. z částky 18.710,- Kč ode dne podání žaloby 27. 9. 2000 do 8. 11. 2000, zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby žalobci byli povinni zaplatit žalovanému částku 20.578,90 Kč s 10 % úrokem z prodlení p.a. od 30. 1. 2001 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 15. dubna 2004, č. j. -179, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (kromě odvoláním nedotčeného výroku, jímž byla žaloba žalobců částečně zamítnuta).

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Jelikož je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v , jehož prostřednictvím lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým je možno vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ). Dovolatel namítá z hlediska výkladu , , v platném znění (dále jen „obč. zák.“), že odvolací soud nesprávně posoudil rozsah a kvalitu nedokončeného díla, že závěr o nulové hodnotě provedeného díla a o jeho bezcennosti pro žalobce - objednatele je v rozporu s provedenými důkazy. Dále mu vytýká, že odmítal provést jakékoli důkazy, kterými by dovolatel dokázal, že dílo nebylo demontováno v celém rozsahu, a předkládá svou verzi skutku prokazující podle jeho přesvědčení vznik bezdůvodného obohacení na straně žalobců. Podle obsahového vylíčení těchto námitek uplatnil dovolatel ve skutečnosti dovolací důvod podle V případě, že je přípustnost dovolání podle teprve zvažována, nemá však námitka směřující proti skutkovému stavu věci žádnou právní relevanci a dovolacímu soudu nepřísluší z hlediska takových výtek správnost rozhodnutí odvolacího soudu zkoumat.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobcům v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 8. února 2005

JUDr. Blanka Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu