Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 112/2005

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. , byl obviněný E. S. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák.

Podle skutkových zjištění okresního soudu se jej dopustil tím, že v období od 1. 8. 2000 do konce února 2002 v L., a na dalších přesně nezjištěných místech ČR jako zaměstnanec společnosti O., a. s., se sídlem v L., pověřený správou provozu osobního motorového vozidla zn. Škoda Octavia 1,9 TDI 4 x 4, včetně tankování pohonných hmot a jejich spotřeby si přesně nezjištěným způsobem přisvojil nejméně 2 666,5 litrů motorové nafty v hodnotě 64.049,- Kč ke škodě společnosti O., a. s., se sídlem v L.

Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců.

Odvolání obviněného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 7. 9. 2004, sp. zn. , zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

II.

Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. B. U. dovolání. Tím napadl uvedené usnesení ve všech jeho výrocích, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění dovolání obviněný namítl, že soud dovodil jeho protiprávní jednání ze skutečnosti, že jím vykazovaná průměrná spotřeba pohonných hmot u používaného vozidla přesahovala průměrnou spotřebu stanovenou výrobcem automobilu. Tu soudy zjišťovaly ze zprávy výrobce vozu. Tento postup podle dovolatele nebyl správný, neboť podle jeho přesvědčení takový důkaz nelze považovat za objektivní.

Dále namítl, že mu nebyla ze strany zaměstnavatele žádným způsobem uložena povinnost dodržovat nějakou konkrétní hodnotu spotřeby pohonných hmot a ani se smluvně nezavázal spotřebu průběžně kontrolovat. Obviněný poukazuje na to, že jeho zaměstnavatel byl s množstvím jím spotřebovaných pohonných hmot průběžně seznamován, přesto proti němu po celou dobu pracovního poměru nevznesl žádné připomínky a výhrady.

Dovolatel zpochybnil jak odborné zaměření znalce J. K., tak i závěry jím zpracovaného znaleckého posudku k výši spotřeby pohonných hmot vozu svěřeného obviněnému. Znalci vytýká, že vycházel z hodnot spotřeby vozu uvedených v technickém průkazu, ač jde o hodnoty pouze orientační. Protože pro právní posouzení jeho jednání, jakož i pro případné stanovení výše způsobené škody je stanovení výše „nadspotřeby“ rozhodující, má dovolatel za to, že závěry tohoto znaleckého posudku nelze pro posouzení jeho jednání použít. V této souvislosti zdůrazňuje, že navrhoval, aby tento posudek vypracoval Ústav silničních a motorových vozidel, a. s., avšak jeho návrh byl, podle jeho názoru nedůvodně, zamítnut.

Závěrem svého dovolání navrhoval, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil a sám ho v celém rozsahu obžaloby zprostil.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání písemně vyjádřila podle § 265h odst. 2 tr. ř. Podle jejího názoru dovolání obviněného neobsahuje žádnou námitku, jejímž prostřednictvím by vytýkal nesprávné právní posouzení skutku vyplývající z nesouladu mezi tzv. skutkovou a právní větou. Dovolatel podle ní nevytýká napadenému rozhodnutí ani nesprávnost jiného hmotně právního posouzení. Nejvyšší státní zástupkyně má za to, že skutková zjištění soudu nejsou v rozporu s provedenými důkazy, přičemž popis zjištěného skutku odpovídá znakům skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. Závěrem svého vyjádření proto navrhla, aby dovolání obviněného E. S. bylo odmítnuto podle § 256i odst. 1 písm. b) tr. ř.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, zda dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.

Nejvyšší soud se poté zaměřil na to, zda námitky uplatněné obviněným lze považovat za některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování.

Nejvyšší soud však shledal, že obviněný E. S. ve svém dovolání žádné námitky proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, neuvedl. Obviněný v podstatě opakoval svou obhajobu z předcházejícího řízení, kterou se již zabýval okresní i krajský soud. Jím uplatňované námitky směřují výhradně do skutkové oblasti, když brojí proti způsobu, jakým bylo stanoveno množství jím zpronevěřených pohonných hmot a tím i výše způsobené škody. Obviněný vytýká soudům, jakým způsobem hodnotily provedené důkazy, jaký význam každému z nich přikládaly a jaké skutkové závěry z nich vyvodily. Pokud pak namítá, že mu nebylo bývalým zaměstnavatelem uloženo, aby dodržoval nějaký limit spotřeby pohonných hmot, pomíjí skutečnost, že nebyl odsouzen pro jednání spočívající v překročení spotřeby pohonných hmot, ale (jak uvádí výrok rozsudku okresního soudu) pro přisvojení si 2 666,5 litru motorové nafty (viz výrok), s níž prostřednictvím svěřené karty CCS disponoval. Toto přisvojení je v odůvodnění rozsudku okresního soudu ještě specifikováno („neoprávněně postupně odčerpal 2.666,5 litru motorové nafty, kterou nepoužil pro provoz vozidla, nýbrž pro svou potřebu“ – viz str. 2 dole).

Obviněný tedy sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. napadající právní posouzení zjištěného skutku, ale svými konkrétními námitkami se domáhal změny skutkových zjištění. Takovými námitkami obviněný podle závěru Nejvyššího soudu deklarovaný dovolací důvod obsahově nenaplnil.

IV.

Z důvodů rozvedených shora proto Nejvyšší soud dovolání obviněného E. S. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. února 2005

Předseda senátu:

JUDr. Robert Fremr