Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 202/2021-22

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 26 916 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 5 421 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 805,82 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 421 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení další částky ve výši 8 799 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 5 371,40 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 10 927,90 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí další částky ve výši 9 105 Kč s příslušenstvím a 3 591 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 5 421 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 805,82 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 421 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení další částky ve výši 8 799 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 5 371,40 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 10 927,90 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí další částky ve výši 9 105 Kč s příslušenstvím a 3 591 Kč s příslušenstvím, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 26 916 Kč s příslušenstvím z titulu splnění obsahu smluv o zápůjčce, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným.

Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.

Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména smlouvami o zápůjčce, smlouvami o půjčce, smluvními podmínkami Smlouvy nazvané Smlouva o půjčce (otištěné na zadní straně Smlouvy), kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 62 ze Seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvou se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, přílohou číslo Smlouvy postoupení pohledávek – strana č. 31 ze Seznamu postoupených pohledávek, přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 12 ze Seznamu postoupených pohledávek.

Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo:

1) dne 3. 10. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byly finanční částky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 8 140 Kč, představujících sjednaný úrok, odměnu za hotovostní inkaso splátek a odměnu za administrativní činnost. Žalovaný, přestože předmět půjčky řádně převzal při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyně uhradil pouze částku 4 920 Kč,

2) dne 18. 7. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 5 920 Kč, představujících sjednaný úrok, odměnu za hotovostní inkaso splátek a odměnu za administrativní činnost. Žalovaný, přestože předmět úvěru řádně převzal při podpisu smlouvy, ke dni podání žaloby uhradil 4 815 Kč.

3) dne 23. 4. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 7 400 Kč, představujících sjednaný úrok, odměnu za administrativní činnost a hotovostní inkaso. Žalovaný, přestože předmět úvěru řádně převzal při podpisu smlouvy, ke dni podání žaloby uhradil 13 809 Kč.

Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení a násl. , ohledně úroku z prodlení bylo rozhodováno podle

Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení a násl. .

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně (na níž byla pohledávka postoupena) jako věřitel v rámci předmětného smluvního závazkového vztahu mezi procesními stranami dostála povinnostem, které jí ukládá shora uvedené zákonné ustanovení, jakož i svým povinnostem smluvním. Žalovaný však nesplnil základní povinnost dlužníka obsaženou ve výše uvedeném zákonném ustanovení, když žalobkyni řádně, včas, resp. dohodnutým způsobem předmět půjčky ze dne 3. 10. 2016, a to zbylou část dlužné jistiny (po započtení zaplacené částky a přeplatku na jistinách z obou dalších smluv ve výši 659 Kč), nevrátil. Proto soud tuto povinnost uložil žalovanému k návrhu žalobkyně výrokem I. tohoto rozsudku, to včetně zákonného úroku z prodlení.

Ve vztahu ke zbylé,, jistině“ půjčky ze dne 3. 10. 2016 a půjčkám ze dne 18. 7. 2016 a 23. 4. 2016 pak soud uvádí, že žalobkyní v žalobě uváděné dlužné jistiny těchto zápůjček jsou fakticky náklady spojené s poskytnutím zápůjček, které jsou uplatňovány ze strany žalobkyně v rozporu se zákonem a platnou judikaturou. V tomto směru Okresní soud v Třebíči v desítkách obdobných žalob stejné žalobkyně došel k závěru, že:

1) ohledně žalobou uplatněného nároku na zaplacení administrativního poplatku není nárok dán. Tato částka nebyla žalovanému reálně vyplacena, uzavření smlouvy o zápůjčce se časově shoduje s vyplacením její sjednané výše a ze strany právního předchůdce žalobkyně nedošlo vůči žalovanému k žádnému plnění, které by placení takovéto úplaty odůvodňovalo. K otázce takovéhoto sjednaného plnění se již v rámci řízení o předběžné otázce analogicky vyslovil Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 ve věci vedené u něj pod č.j. C – 377/14, ve kterém mimo jiné dospěl k závěru, že článek III. písm. l) a článek 10 odst. 2 jakož i bod I. přílohy I. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ z 23. 4. 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny. Tento rozsudek plně dopadá i na projednávanou věc.

2) ve vztahu k nákladům za hotovostní inkaso není nárok dán, zde soud odkazuje na Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j.: ze dne 11. 11. 2015, v kontextu s nímž je nutné dovodit neplatnost uvedeného pro rozpor s dobrými mravy a pro významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele.

3) ve vztahu k smluvnímu úroku z prodlení není nárok dán, a to analogicky v kontextu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , když v rámci spotřebitelských smluv takovéto ujednání zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V projednávané věci se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, obsahující odkaz na všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí bylo právě ujednání o smluvním úroku, absentující podpis žalovaného. Ujednání o smluvním úroku je tak neplatné.

Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu výroky II. a III. zamítnul.

O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a dle názoru soudu tak povaze věci nejlépe odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.