Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 181/2021

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro: zaplacení částky 14 165 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud jde o zaplacení částky 4 165 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 165 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 928 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud jde o zaplacení částky 4 165 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 165 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 928 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].

1. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) byla dne 10.2.2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy byl žalované straně poskytnut spotřebitelský úvěr 10000 Kč, který se žalovaná strana zavázala ve sjednané době vrátit. Tuto povinnost ale nesplnila.

2. Pohledávku nabyla žalující strana na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s poskytovatelem úvěru právnická osoba jako původním věřitelem.

3. Dluh ze smlouvy tvoří:

a) na poskytnutých penězích částku: 10000 Kč.

b) na úroku za poskytnutí peněz částku: 3665,13 Kč.

c) na náhradě účelně vynaložených nákladů, které poskytovateli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, částku: 500 Kč.

d) zákonný úrok z prodlení.

4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci ( ) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů ( a b) ). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny ( ) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. , že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“

5. K nařízenému jednání ze žádná ze stran nedostavila.

6. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

7. Žalující strana je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.).

8. Žalující strana prokázala poskytnutí peněz dlužníkovi. Ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.) vznikne dlužníkovi povinnost poskytnuté peníze vrátit.

9. Bylo na žalované straně, aby prokázala, že peníze vrátila. Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl.

10. Dlužník jistinu nevrátil, a proto v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

11. Smlouva byla sjednána jako úplatná. Pokud jde o úplatu za poskytnuté peníze, soud dospěl k následujícím závěrům: Úplata za poskytnuté peníze může být vyjádřena jak procentní sazbou za určité období (úrok), tak i pevně stanovenou částkou (kapitalizovaným úrokem), někdy označovanou jako poplatek či jiným výrazem vyjadřujícím úplatu spojenou s poskytnutím spotřebitelského úvěru (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.3.2013 sp. zn. , jehož závěry jsou použitelné i nadále: Způsob úročení lze přitom dohodnout nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí.).

12. Pokud jde o přiměřenost úplaty, úvaha soudu je následující: Soud posoudil výši poskytnutých peněz, délku období, na které byly poskytnuty, výši úplaty za ně, způsob poskytnutí peněz a související okolnosti uzavření smlouvy podávající se ze smlouvy.

Soudci oddělení 23 C, které je rozvrhem práce specializované na agendu bankovních smluv, jsou známa statistická data ČNB o výši obvyklé úplaty (úroku) za bankovní úvěry (webová adresa).

Vzhledem k tomu, že ČNB neeviduje obvyklou výši úroku požadovaného nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, soud vycházel z jiných veřejně dostupných údajů za účelem zjištění alespoň rámcového srovnání ceny na trhu, a to šetření, která provedla právnická osoba v tísni. webová adresa, webová adresa, webová adresa Přestože v projednávané věci se nejedná o zcela totožný úvěrový produkt, jaký byl testován, lze i přesto získat alespoň rámcový přehled o výši úplaty za spotřebitelské úvěry požadované nebankovními poskytovateli.

Na základě údajů získaných od ČNB a z provedených srovnání soud dospěl k závěru, že výše úplaty za poskytnutý spotřebitelský úvěr je nepřiměřená, neboť i po přihlédnutí k tomu, že se jedná o úvěr tzv. nebankovního poskytovatele, značně přesahuje úplatu (úrok), kterou lze považovat vzhledem k výši poskytnutých peněz, délce jejich poskytnutí a okolnostem uzavření smlouvy za přiměřenou a tedy mravnou.

13. Nepřiměřená úplata odporuje dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o.z.). Jelikož vada právního jednání spočívá v rozporu s dobrými mravy, jedná se o vadu, ke které soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o.z.). Proto požadovanou úplatu nebylo možné žalující straně přiznat.

14. Z povahy dobrých mravů jako společenského korektivu právních jednání vyplývá, že ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy soud nemůže ani nahradit, neboť by takto fakticky zcela negoval význam korektivu dobrých mravů. Navíc, důvod neplatnosti v tomto případě nespočívá v nezákonném určení, neboť výše úplaty (úroku) není nijak zákonem upravena a je limitována toliko mimozákonným korektivem dobrých mravů a ustanovením proti lichvě (§ 1796 o.z.). Důvod neplatnosti navíc zapříčinil poskytovatel peněz, neboť ve formulářové, adhezní smlouvě se spotřebitelem požadoval nepřiměřenou úplatu za poskytnuté peníze. S ohledem na to, že ten, kdo způsobil neplatnost právního jednání, nemá právo uplatnit pro sebe z neplatného jednání výhodu (§ 579 odst. 1, § 6 odst. 2 o.z.), není ani na místě stanovit výši úplaty jinak (§ 1802 o.z., k výši plnění, které se vrací v případě neplatné smlouvy o úvěru srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp. zn. ), ani nelze uvažovat o bezdůvodném obohacení na straně dlužníka, neboť chybí znak spočívající v obohacení bez„ spravedlivého důvodu“ (§ 2991 odst. 1 o.z.).

15. Žalující strana se dále domáhala náhrady účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (poplatků za zaslané výzvy, ). Náhradu účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele lze požadovat, pokud byla ve smlouvě sjednána a spotřebitel byl o tomto právu věřitele písemně informován ( Sb). Nelze však připustit takový výkon sjednaného práva, jehož cílem ve skutečnosti není dlužníka upomenout a dosáhnout tak uhrazení dluhu, ale naopak navýšení tohoto dluhu o další platby ( o.z.). Taktomu bylo i v tomto případě, kdy z předložených upomínek je evidentní, že dlužník na žádnou z nich nezareagoval a pouze tak došlo ke zvýšení celkového dluhu. Jestliže dlužník po prvé odeslané upomínce dluh neuhradil, muselo být věřiteli zřejmé, že odeslání dalších upomínek nemůže účinně vést ke splnění funkce upomínky a dochází tak pouze k navyšování dluhu ( o.z.). Zaslání velkého počtu upomínek v relativně krátké době nelze považovat za přiměřené ani účelné. Takovému výkonu práva pak nemohla být přiznána soudní ochrana. Rovněž sjednanou výši ceny upomínky nepovažuje soud za přiměřenou ani účelnou ( , o.z.). Z obou těchto důvodů byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením spotřebitele mají povahu příslušenství pohledávky ( o.z.).

16. Žalovaná strana neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007 sp. zn. , jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle ke dni okamžiku prodlení. Úrok z prodlení náleží žalující straně z částky jistiny.

17. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle , přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle Žalující strana byla úspěšná co do 70,6 %. Náleží jí proto náhrada ve výši 41,2 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle AT. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Soud aplikoval AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o spotřebitelském úvěru mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci AT, pak by ustanovení AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. ). Žaloba odpovídá vymezení tzv. formulářové žaloby tak, jak ji definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29.3.2012 sp. zn. . Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit AT. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce ( ).

Poučení:

Proti tomu tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.