Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1725/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud – z hlediska obsahového – potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí postižením jiných majetkových práv („postižením pohledávky povinného z práva na vypořádací podíl, popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku“ obchodní společnosti, jejímž společníkem je povinný). Dospěl – mimo jiné – k závěru, že vykonávaný výkaz nedoplatků je způsobilým exekučním titulem, který obsahuje „všechny předepsané náležitosti“.

Povinný (zastoupen advokátem) ve včasném dovolání namítl, že „vykonatelné rozhodnutí neexistuje resp. že se jedná o právní akt absolutně neplatný“ (ve smyslu ), neboť „státní znak v otisku razítka“ na předloženém podkladovém titulu nebyl „barevný“, a tím nejde o „otisk úředního razítka jak požaduje zákon“. Ze a podle dovolatele vyplývá, že malý státní znak v otisku úředního razítka bylo možno používat pouze v „barevném provedení stanoveném zákonem“, a jeho nedostatek (tohoto provedení) nebylo možno zhojit ani vzhledem k následné právní úpravě, zakotvené v ustanovení , byť by jej již tolerovala.

Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že vykonatelný výkaz nedoplatků obsahuje otisk úředního razítka se státním znakem v souladu s , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, přičemž z , o státních symbolech, nevyplývá, že otisk úředního razítka musí obsahovat výhradně barevné vyobrazení v něm obsaženého státního znaku

Podle lze napadnout dovoláním pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; odstavec 2 téhož ustanovení stanoví, že a 3 zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v pod písm. a/ až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím dle ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno, jak předpokládá , přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Dovolatel názor, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadního právního významu nezdůvodnil; ze samotného hodnocení námitek, obsažených v dovolání, k takovému závěru dospět nelze.

V usnesení ze dne 27.5.2004, sp. zn. , formuloval Nejvyšší soud závěr, že nedostatek „barevného provedení“ státního znaku v otisku úředního razítka nezpůsobuje nedostatek povinných náležitostí rozhodnutí ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů, a to ani před účinností Je tomu tak proto, uvedl Nejvyšší soud, že používání úředního razítka bylo tehdy upraveno nikoli , o státních symbolech, nýbrž , o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky, zejména jeho ustanovením až 3, a tento předpis - jakékoli - barevné provedení pro otisky úředních razítek nestanovil; není tedy správná úvaha, že před účinností , který výslovně předepsal provedení jednobarevné, měly otisky razítek mít barevné provedení požadované ustanovením (tedy v barvě červené, stříbrné a zlaté), jelikož tento zákon upravil pouze barevnost samotných státních symbolů, nikoli úředních razítek.

Není známo, že by soudní praxi ovládal i názor jiný, resp. že by byl v kolizi s rozhodovací praxí odvolacích soudů; o rozpor s hmotným právem ( ) pak jít nemůže proto, že napadené rozhodnutí vychází z ustanovení práva procesního ( a násl. ). Stojí za připomenutí, že podkladem daného výkonu nebylo rozhodnutí, nýbrž výkaz nedoplatků (srov. , , c/, odst. 5 , ve znění pozdějších předpisů).

Lze-li uzavřít, že odvolací soud v dané věci uplatnil právní názory v soudní praxi nezpochybňované (správné) a naopak námitky, obsažené v dovolání, z pohledu správnosti neobstojí, nemůže být řeč o tom, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu v tom smyslu, jenž byl výše vyložen.

Z toho ovšem plyne, že dovolání není přípustné ani podle odst. 3

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání nepřicházejí v dané věci v úvahu, Nejvyšší soud dovolání povinného podle , odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a ; oprávněnému, jemuž by příslušela jejich náhrada, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. ledna 2005

JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.

předseda senátu