Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 359/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 2 846 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 2 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 231,78 Kč, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 590 Kč, částku 846 Kč, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 244 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 2 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 231,78 Kč, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 590 Kč, částku 846 Kč, se zamítá. III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 244 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 27. 5. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 2 846 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou (společností s ručením omezeným) se sídlem na území České republiky. Dne 11. 8. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 11. 8. 2019, nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Společnost anonymizováno tak poskytla žalované úvěr 2 000 Kč, žalovaná se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázala vrátit 2 490 Kč spolu s příslušenstvím do 11. 9. 2019 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Smlouva byla dle čl. 10 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaná vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení obchodních podmínek ze svého účtu na účet anonymizováno. Úvěr čerpala bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy, ověření totožnosti žalované, čerpání finančních prostředků, proběhl následovným způsobem. Žalovaná zažádala online na internetových stránkách webová adresa, vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu, odst. 2 , o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno, kdy slouží k prokázání totožnosti žalované, ochraně jejích osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalované je možné ověřit vyžádáním informace u bankovního u. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost byla následně schválena a poskytnuta jistina 2 000 Kč na účet, ze kterého byla odeslána verifikační platba. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Odsouhlasila při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů, Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS, text smlouvy o úvěru. Veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti (kontaktní e-mail zadaný žalovanou je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaná jakožto spotřebitel získala potřebné informace a vysvětlení, aby mohla posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaná neplnila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka byla následně Smlouvou o postoupení pohledávek z 16. 11. 2020 s účinností k 20. 11. 2020 převedena na žalobkyni a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem z 4. 12. 2020. Z uvedeného dovozuje žalobkyně aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 3 438 Kč a skládala se z jistiny 2 000 Kč, úroku 490 Kč, smluvní pokuty 848 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání 100 Kč. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalované. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, žalobkyně tak postoupené příslušenství pohledávky uvést uvádí v žalobě jako kapitalizovaný úrok, který se skládá z nesplaceného úroku 490 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 590 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 231,78 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 12. 9. 2019 do 8. 11. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina 2 000 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán nejvýše do tzv. Rozhodného dne, 8. 11. 2020, .2 smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, 21. 11. 2020 z jistiny 2 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 3. 5. 2021 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání ( ). Žalovaná porušila povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, čtvrtý odstavec třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla převedena smlouvou o postoupení pohledávek z 16. 11. 2020, účinnost k 20. 11. 2020 ve výši 848 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu 846 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, 12. 9. 2019 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 2 000 Kč do 8. 11. 2020 Smluvní pokuta je požadována v souladu s  o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 11. 8. 2019 smlouvu o úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 2 000 Kč. Splatnost poskytnutého úvěru 11. 9. 2019 Celkem k úhradě byla částka 2 490 Kč. Úroková sazba činila 298,08 % p. a., RPSN činila 1 338,4 %. Délka splatnosti činila 30 dnů. Způsob poskytnutí úvěru – na účet č. bankovní účet /smlouva o úvěru na č1. 22 – 23 spisu/

7. Dle Potvrzení o provedené platbě, vystaveno 12. 8. 2019, byla částka 2 000 Kč poukázána z účtu společnosti právnická osoba na účet č. bankovní účet, jméno účtu příjemce příjmení příjmení, variabilní symbol, a to v 7.16 hodin, ID transakce číslo. Dle Potvrzení o provedené platbě, vystaveno 4. 2. 2019, byla částka 0,01 Kč poukázána z účtu společnosti právnická osoba na účet č. bankovní účet, jméno účtu příjemce příjmení příjmení, variabilní symbol, a to v 18.43 hodin, ID transakce číslo (potvrzení o provedené platbě na čl. 24, 25 spisu)

8. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník signovaly ke dni 16. 11. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek. Přílohou je i označená KIZAP číslo obsahující specifikaci pohledávky žalované. právnická osoba vystavila potvrzení o příchozí platbě dne 20. 11. 2020, kdy společnost právnická osoba potvrdila obdržení platby za prodané portfolio. /smlouva o postoupení pohledávek na – 20 spisu, specifikace pohledávky na spisu, potvrzení o přijetí platby na spisu/ Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 4. 12. 2020 /dopis, podací arch na , 29 spisu/

9. Žalované byl adresován dopis„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne 3. 5. 2021, právním zástupcem žalobkyně podaný k poštovní přepravě dne 5. 5. 2021 /dopis na čl. 28, podací lístek na čl. 30 spisu/

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 11. 8. 2019 smlouvu o úvěru číslo pro částku 2 000 Kč, kdy splatnost poskytnutého úvěru byla dne 11. 9. 2019, přičemž celkem k úhradě byla částka 2 490 Kč. Úroková sazba činila 298,08 % p. a., RPSN činila 1 338,4 %, délka splatnosti činila 30 dnů. Způsob poskytnutí úvěru – na účet č. bankovní účet. Dle Potvrzení o provedené platbě, vystaveno 12. 8. 2019, byla částka 2 000 Kč poukázána z účtu společnosti právnická osoba na účet č. bankovní účet, jméno účtu příjemce příjmení příjmení. Dle Potvrzení o provedené platbě, vystaveno 4. 2. 2019, byla částka 0,01 Kč poukázána z účtu společnosti právnická osoba na účet č. bankovní účet, jméno účtu příjemce příjmení příjmení. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník signovaly ke dni 16. 11. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek. Přílohou je označená KIZAP číslo obsahující specifikaci pohledávky žalované. právnická osoba vystavila potvrzení o příchozí platbě dne 20. 11. 2020, společnost právnická osoba potvrdila obdržení platby za prodané portfolio. Žalované bylo adresováno oznámení o postoupení pohledávky dopisem ze dne 4. 12. 2020 a dopis„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne 3. 5. 2021, právním zástupcem žalobkyně.

12. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

23. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude rezervována finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalované byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobce se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovanou.

24. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

25. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

26. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila pouze na údaje uvedené ve veřejných rejstřících a údaje uvedené žalovaným. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalované, aniž byly přezkoumány y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalované, ale také osobní situace žalované. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

27. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla bezhotovostně převedena částka ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se na úkor žalobkyně o uvedenou částku bezdůvodně obohatila a je povinna toto plnění ve výši 2 000 Kč dle § 2993 o. z. vrátit. V řízení nebylo ani tvrzeno, natožpak prokázáno, že žalovaná na uvedenou částku cokoliv plnila. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 2 000 s příslušenstvím. Domáhala-li se žalobkyně nadále úhrady částky 490 Kč, kapitalizovaných úroků, částky 100 Kč nákladů na vymáhání, 846 Kč smluvní pokuty, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

29. Žalobkyni náleží dle ve spojení s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení Žalovaná tudíž byla zavázána k úhradě úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od 12. 9. 2019, když žalovaná již k tomuto datu měla mít vědomí, že uvedenou částku musí vrátit. Žalované tak bylo uloženo uhradit úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, a dále v kapitalizované výši 231,78 Kč.

30. Lhůta k plnění byla určena v souladu s 

31. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 2 000 Kč + 590 Kč + 846 Kč = 3 436 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 2 000 Kč – 58,20 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 58,20 % = 41,80 %; 58,20 % - 41,80 % tak činí 16,40 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Soud tak přiznal v řízení žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 244 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení činí 1 489 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , odst. 1, písm. c), bodu 1, odst. 5, písm. a), , odst. 1, písm. a), d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle , odst. 3 daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 189 Kč 16,40 % z částky 1 489 Kč činí po zaokrouhlení 244 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně ( , odst. 1 ) v zákonné pariční lhůtě ( , odst. 1 ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.