Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 106/2021-27
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 46 775,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 161,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 17 614,04 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 168,06 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 296,46 Kč, úroku ve výši 29% ročně z částky 29 161,46 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení z částky 29 161,46 Kč od datum do datum zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 161,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 17 614,04 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 168,06 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 296,46 Kč, úroku ve výši 29% ročně z částky 29 161,46 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 29 161,46 Kč od [datum] do [datum] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 46 775,50 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 38 231 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 13 183 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 9 380 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 15 668 Kč. Celkovou částku ve výši 78 231 Kč se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 3 260 Kč, přičemž poslední splátka měla být splatná dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 29 161,46 Kč a dlužný poplatek 17 614,04 Kč. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila dlužná částka jednak dlužnou jistinu a sjednaný poplatek celkem ve výši 46 775,50 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 4 296,46 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 29 161,46 Kč od datum do datum) a úrok částku 5 168,06 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z částky 29 161,46 Kč od datum do datum). Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně a úrok ve výši 29 % ročně z částky jistiny od datum do zaplacení. Dne datum žalovaný uznal písemně svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo co do výše 48 994,45 Kč a zavázal se jej zaplatit. Před poskytnutím úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována schopnost žalovaného schopnost splácet poskytnutý úvěr, a to především na základě informací, které byly právní předchůdkyni žalobkyně žalovaným poskytnuty před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny tam uvedenými doklady. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k tomu, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Nad rámec uvedeného pak žalobkyně poukazuje na to, že i pokud by měla být smlouvy neplatná pro nedostatečné posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, pak se jedná toliko o neplatnost relativní.
2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 38 231 Kč (13 183 Kč za úrok, 9 380 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 15 668 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení) v 24 měsíčních splátkách po 3 260 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 40 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o zápůjčce číslo).
5. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování zákaznické karty, přičemž žalovaný uvedl, že žije ve vlastním rodinném domě, je svobodný. Je zaměstnán v autodopravě s čistým příjmem ve výši 27 412 Kč, toto bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatních pásek za období„ číslo“. Pokud se týče výdajů, uvedl žalovaný, že ty činí odhadem 5 000 Kč. Dále uvedl, že nemá kreditní kartu. Má zápůjčku u jiné společnosti, tu hradí částkou 4 200 Kč měsíčně, interní splátky pak činí 5 000 Kč měsíčně. Má bankovní účet veden na své jméno. (dle zákaznické karty ze dne datum č.l. 22)
6. Dne datum měl žalovaný uznat svůj dluh co do důvodu a výše vůči právní předchůdkyni žalobkyně, který mu vznikl na základě smlouvy o zápůjčce číslo s celkovou dlužnou částkou 48 994,45 Kč ke dni datum (dle uznání dluhu na č.l. 25)
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne, který byl žalovanému dne datum odeslán. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne data jeho doručení (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. str. 20 přílohy, oznámení o postoupení pohledávky a doklad o jeho odeslání).
8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:
9. Před poskytnutím zápůjčky žalovanému posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně jeho schopnost splácet zápůjčku. Vycházela zejména ze skutečností, které jí žalovaný sám sdělil, tj. z jeho příjmu ve výši 27 412 Kč, který doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami. Své výdaje žalovaný odhadl částkou 5 000 Kč, krom toho splácí u jiné společnosti zápůjčku částkou 4 200 Kč a u této společnosti částkou 5 000 Kč měsíčně. Na základě těchto informací žalobkyně dovodila, že je žalovaný schopen zápůjčku řádně splatit a zápůjčku žalovanému poskytla. Žalovaný částku ve výši 40 000 Kč převzal oproti podpisu smlouvy, což ve smlouvě výslovně prohlásil. Ke dni datum měl žalovaný uznat svůj dluh co do důvodu a výše. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dohoda, dle níž ke dni podpisu této dohody na žalobkyni přechází soubor pohledávek, vč. pohledávky za žalovaný. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne datum, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení.
10. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení:
11. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne datum, který byl žalovanému dne datum odeslán.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Zápůjčku tak měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného zjistila výši jeho příjmů, tuto dle předložených listin ověřila. Nijak se však nezabývala výdaji žalovaného, které by zcela jistě nebylo těžké ověřit, obzvláště za situace, kdy má žalovaný na své jméno veden bankovní účet.
19. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008 ).
20. Na základě informací, které byly žalovaným v zákaznické kartě uvedeny, dle názoru soudu žalobkyně nemohla dostatečně ověřit úvěryschopnost žalovaného. Byla-li by přítomna jednání, byla by soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzvána k předložení dalších důkazů k prokázání jejího tvrzení, že byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumána. Jelikož se však k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno dobrodiní tohoto poučení a nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy; a rozhodnutí SDEU C -679/18 ve věci OPR-Finance).
21. Nic na tom nemění ani tvrzené uznání dluhu ze strany žalovaného dne datum. Žalovaný v dokumentu z tohoto dne měl prohlásit, že uznává svůj dluh co do důvodu – smlouvy číslo výše – 48 994,45 Kč. Ve smyslu § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Pokud má tedy prohlášení o uznání dluhu veškeré náležitosti, je zde dána vyvratitelná domněnka existence dluhu žalovaného vůči žalobkyni. Dokument ze dne datum však všechny tyto náležitosti neobsahuje, neboť z vyčíslené výše dluhu není zřejmé, v jakém rozsahu žalovaný své závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně uznává, když ze smlouvy číslo plynulo právní předchůdkyni žalobkyně více nároků (když žalobkyně sama v žalobě uvádí, že ke dni datum činila dlužná částka 46 775,50 Kč, a zároveň uvádí, že vůči žalovanému nepožaduje navýšení účtované právní předchůdkyní), není tak zřejmé, jaký z těchto nároků by měl tímto prohlášením žalovaný uznat. S ohledem na neurčitost tohoto prohlášení tak dle názoru soudu vyvratitelná právní domněnka existence dluhu žalovaného ke dni jeho uznání nenastává.
22. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 40 000 Kč z neplatné smlouvy o zápůjčce, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, ke dni vydání rozhodnutí co do výše 29 161,46 Kč, představující dlužnou jistinu, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaný je povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by před zasláním oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný k vrácení poskytnutého plnění vyzýván (a při jednání dne datum nebylo možno nepřítomnou žalobkyni vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů), je třeba za doručení výzvy považovat až okamžik doručení oznámení o postoupení pohledávky, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Soud pak vychází z toho, že nejpozději do 7 dnů byla tato výzva žalovanému doručena. V souladu s § 1958 o.z. tak byl žalovaný povinen plnit dne datum, avšak neučinil tak, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 29 161,46 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku)
23. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 17 614,04 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 168,06 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 296,46 Kč, úroku ve výši 29% ročně z částky 29 161,46 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení z částky 29 161,46 Kč od datum do datum, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně své nároky na zaplacení sjednaných poplatků a úroků, vč. splatnosti dluhu a na to navazujícího úroku z prodlení, odvíjela. (výrok II. rozsudku).
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu/neúspěchu je u účastníků i s ohledem na výši zamítnutého příslušenství téměř totožný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.