Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 157/2021

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená titul ing. jméno příjmení, titul za jménem, advokátem, sídlem

obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši

8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 50 789, částka s úrokem ve výši 23, 72 % p.a. z částky 27 550, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky

27 550, částka od datum do datum a z částky 18 130, částka od datum

do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 50 789, [částka] s úrokem ve výši 23, 72 % p.a. z částky 27 550, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 27 550, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 18 130, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za výběr splátek

v hotovosti ve výši částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše částka, a je proto povinen zaplatit částka, z toho 12 599, částka na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky

a 3 760, částka na poplatcích. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 23, 72 % p.a. z částky 12 599, částka za období od datum do datum, tj. 8 890, částka, a ve výši

23, 72 % p.a. z částky 12 599, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 12 599, částka za období od datum do datum, tj. 2 997, částka, a dále od datum do zaplacení. Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne datum s právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalovanému částka a žalovaný se je zavázal vrátit

a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše částka, a je proto povinen zaplatit částka, z toho 14 951, částka na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky a 4 748, částka na poplatcích. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši

23, 72 % p.a. z částky 14 951, částka za období od datum do datum, tj. 9 171, částka, a ve výši 23, 72 % p.a. z částky 14 951, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky 14 951, částka za období od datum do datum,

tj. 3 089, částka, a dále od datum do zaplacení. právnická osoba, zanikla dne datum výmazem z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením s právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), sídlem adresa, IČO, která se tak stala jejím všeobecným právním nástupcem. právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), pohledávky za žalovaným založené uzavřenými smlouvami o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba, sídlem adresa,

IČO, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl,

že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nákladech na bydlení ve výši částka, ceně za služby elektronických komunikací ve výši částka měsíčně a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši částka. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne

datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba, žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky.

5. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl,

že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném ve výši částka a v dalších výdajích

na rodinnou domácnost ve výši částka, jakož i ve splátkách jiných dluhů ve výši částka. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy

a doklad soustředěného inkasa plateb obyvatelstva.

6. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne

datum se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že právnická osoba, žalovanému přenechala částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky.

7. Ze smluvních podmínek, na které odkazovaly uzavřené smlouvy o zápůjčce, soud zjistil,

že v případě prodlení žalovaného se splněním jeho dluhů založených smlouvami o zápůjčce mohla právnická osoba, žádat splnění dluhu jako celku (čl. 8 odst. 8.1 písm. a) obchodních podmínek).

8. Z úplného výpisu právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), z obchodního rejstříku soud zjistil, že ke dni datum na právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba, a to v důsledku fúze sloučením.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami

o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měly založit smlouvy o zápůjčce uzavřené dne

datum a dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným (čl. I. odst. 1,

čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala dnem zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).

10. Z oznámení právnická osoba, žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které právnická osoba, dne datum a dne datum uzavřela

se žalovaným, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci,

a to ve lhůtě do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaný jako vydlužitel tedy uzavřel dne datum s právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka

a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. Žalovaný jako vydlužitel dále uzavřel dne datum s právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalovanému částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky. Ke dni datum na právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba, a to v důsledku fúze sloučením. právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), postoupila žalobkyni pohledávky založené podle smluv o zápůjčce uzavřených dne datum a dne

datum se žalovaným, a postoupení oznámila žalovanému dopisem ze dne datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.

13. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. Podle věta první , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze číslo k tomuto zákonu.

16. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných

i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je

po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to,

že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právním předchůdkyním žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

20. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídkách žalovaného na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které

o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení přitom potřebná skutková zjištění nevyplývají, protože se svědkyně pro časový odstup neupamatovala, jaké doklady žalovaný před uzavřením smluv o zápůjčce předložil ani co bylo jejich obsahem.

21. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídkách na uzavření smluv o zápůjčce (zákaznických kartách)

a žey, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

23. Je to přitom žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno o svých skutkových tvrzeních o posouzení úvěruschopnosti žalovaného.y, ve kterých žalovaný potvrzuje, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady o příjmech a výdajích, přitom k prokázání splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného samy

o sobě nedostačují. Ostatně poskytovatel úvěru postupující s řádnou péčí si musí být vědom nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o splnění předsmluvních povinností (bod 28 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

24. Z uvedených důvodů v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j.  – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, žey, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

25. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

26. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

29. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

30. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

31. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

32. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující,

a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci

C číslo).

33. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

34. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

35. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

36. Smlouvy o zápůjčce, které právnická osoba, jako zapůjčitelka a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne datum a dne datum, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,

co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,

co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí

i v případě, byl-li závazek zrušen.

40. Podle § 174 odst. 1 o.z. přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy.

41. Podle § 178 odst. 1 o.z. fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.

42. Podle § 178 odst. 2 o.z. při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva

a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako

na nástupnickou právnickou osobu.

43. Podle § 185 o.z. právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu

z veřejného rejstříku.

44. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

45. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

46. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum,

tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku

na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni

ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

47. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení ( o.z. a , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických

a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalovaném úroku z prodlení jen ve výši

8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh ( ).

48. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba (po změně obchodní firmy právnická osoba), v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

49. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení ( o.z. a , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických

a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalovaném úroku z prodlení jen ve výši

8, 05 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh ( ).

50. Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši

8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

51. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smluv o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu„ administrativní činnost“.

52. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba, provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanými listinami, která obsahují seznam ujednaných splátek a přehled částečných plnění žalovaného. Takovéy nejsou způsobilé prokázat,

že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony,

tj. 58krát v místě bydliště žalovaného přijaly plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tytoy obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalovaného měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byly uzavřené smlouvy o zápůjčce platné – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalovaného inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit,

zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalovaného stala v důsledku inkasních úkonů právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaný plnil jinak. I přes poučení podle však žalobkyně o těchto skutkových tvrzeních jiné důkazní prostředky nenavrhla. K výpovědi svědkyně jméno příjmení potud nelze přihlédnout pro účinky vyplývající z Avšak ani svědkyně nevypověděla, v jaké rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla.

53. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

54. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do 50 789, částka s úrokem ve výši 23, 72 % p.a. z částky

27 550, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky 27 550, částka od datum do datum a z částky 18 130, částka od datum do zaplacení.

55. Lhůta k plnění vychází z V projednávané věci soud neshledal důvody

pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

56. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 16 %

a žalovaný v rozsahu 84 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku

na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši

50 789, částka s příslušenstvím, soud postupem podle náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 68 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.