Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2088/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým byl podle výkazu nedoplatků oprávněné ze dne 14.8.1997, č.j. 4646/97, nařízen výkon rozhodnutí srážkami.Uzavřel, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné a že námitka povinného, že nebyl řádně vyzván k převzetí zásilky, je s ohledem na způsob úpravy náhradního doručení v ustanovení , o správním řízení / /, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č “), nedůvodná.

Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož důvodnost shledával v nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “). Namítá, že se soudy nevypořádaly s námitkou „ohledně zdržování povinného v místě bydliště“, neboť v tu dobu dojížděl do zaměstnání v obci O., okres Š., a nezabývaly se, „zda-li v případě oznámení doručovatele bylo uvědomění o druhém pokusu doručit písemnost ve stanovený den a hodinu a zda-li zde byl doručovatel konkrétně označen“.Proto k náhradnímu doručení nemohlo dojít tak, jak předpokládá zákon. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Protože uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Závěr, že k výkonu navržený výkaz nedoplatků je vykonatelný, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle (nesprávné právní posouzení věci). Aby však soud mohl k takovém závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, zda byl výkaz nedoplatků (vykonatelný podle ve znění pozdějších předpisů v tehdy platném znění dnem doručení) povinnému doručen ( odst. l , o správním řízení / /, ve znění pozdějších předpisů), Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , respl. Za použití druhého z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že odvolací soud okolnosti, za nichž mělo dojít k doručení výkazu nedoplatků, nezjišťoval, a předložil vlastní skutkovou verzi, že v době jeho doručování dojížděl do zaměstnání v obci O.

I když dovolatel zpochybnil (právní) závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti výkazu nedoplatků tomu určeným důvodem ( ), učinil tak způsobem neregulérním, neboť závěr o nevykonatelnosti výkazu nedoplatků vybudoval na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž (v souladu s procesními pravidly) dospěl odvolací soud, jehož závěry vyvozené z povahy doručenky jakožto veřejné y jsou v plném souladu s ustálenou judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. 6. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 18, ročník 1998, pod poř. č. 127, a odůvodnění usnesení téhož soudu z 22. 2. 2000, sp. zn. , uveřejněného ve stejném časopise č. 7, ročník 2000, pod poř. č. 80). Protože vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolatelem vytýkané pochybení soudu při šetření okolností rozhodných pro doručení exekučního titulu), stejně jako případné vady uvedené v , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 (tzv. zmatečnosti), přípustnost dovolání ve smyslu (vyjma případu – o který zde nejde – kdy by samotná vada, pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právního významu) založit nemohou (dovolací soud je zohlední jen, je-li dovolání přípustné / , věta druhá, /, a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není), je výsledek dovolacího řízení zjevný.

Kromě uvedeného je zde další důvod, proč nelze napadené rozhodnutí považovat za zásadně právně významné. Dovolatel své skutkové tvrzení, že v době doručování výkazu nedoplatků dojížděl do zaměstnání do jiné obce, přednesl teprve v dovolání, zatímco v odvolání se omezil pouze na obecné tvrzení, že „žádný zápis či protokol nepodepsal ani nepřevzal“. Takovéto uplatnění skutkových novot (včetně těch, jež jsou významné i jen pro šetření okolností relevantních pro posouzení správnosti doručení) je však výslovně vyloučeno ustanovením

Lze tedy uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení ; Nejvyšší soud je proto bez jednání ( věta první ) odmítl ( věta první, ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn skutečností, že oprávněné, jež by jinak měla právo na jejich náhradu, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25.ledna 2005

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v.r.

předseda senátu